01. Tím to všechno začalo
Na bradavických pozemcích se sváděla obrovská bitva. Bitva Smrtijedů v čele s Voldemortem proti studentům a učitelům v čele s Harry Potterem. Bradavický hrad odolával útoku ze strany Smrtijedů a jejich spojenců, ale bylo zřejmé, že nepřítel má navrch.
Harry, Ron a Hermiona právě zničili diadém, Voldemortův viteál. Harry se pokusil přečíst Voldemortovy myšlenky, aby zjistil, kde se právě nachází. Pak se trojice rozeběhla hradem směrem k Chroptící chýši.
Řítili se dlouhou chodbou a pak prudce zahnuli za roh. Naskytl se jim však děsivý pohled. V chodbě stála hrstka Smrtijedů a proti nim stáli Kingsley a McGonagallová. Na podlaze ležel Arthur Weasley a nad ním klečela jeho manželka, plakala a líbala ho po nehybné tváři. Ronův otec byl mrtvý. Trojice se okamžitě přidala, aby pomohli svým přátelům.
Smrtijedi se brzy dali na ústup. Pelášili zpátky chodbou. Ron se ale vrhl za nimi.
„Néé, Rone, vrať se zpátky,“ křičela za ním Hermiona, ale on ji neslyšel. Musí se pomstít za to, co provedli jeho otci. Tohle přece nemůže být pravda. Nesmí to být pravda.
Najednou viděli, jak Rona strefila nějaká kletba. Hůlka mu odletěla.
Harry se rozběhl za ním. Ale Kingsley ho zadržel.
„Harry, ne,“ a ukazoval na opačný konec chodby. Přímo proti nim se hnaly ohnivé jazyky, které ničily úplně vše, co jim přišlo do cesty. „Musíme se schovat.“
„Ale, Ron,“ hlesl Harry a sledoval, jak se jeho přítele zmocnil jeden ze Smrtijedů.
„Hned!“ okřikl ho Kingsley a dotáhl ho do jednoho z výklenků v chodbě. Krčila se tam i Hermiona, která schovávala svou tvář v dlaních a plakala.
Paní Weasleyová a McGonagallová se schovaly na druhou stranu, kde odtáhly i bezvládné tělo Artrura Weasleyho.
Chodbou se prohnal oheň, a když Harry svou skrýš opustil, zjistil, že vše je nenávratně poničeno. Na druhém konci chodby ležely nějaké ohořené mrtvoly.
„Kde je můj syn?“ rozhlížela se kolem Molly. „Proč ho nikde nevidím? Přišel přece s vámi?“ Podívala se na uplakanou tvář Hermiony. „Co se mu stalo? Kde je Ron?“
Harry nebyl schopen slova.
„Molly,“ objala ji McGonagallová kolem ramen. „Je mi to líto…“
„Ne, Ron nemůže být mrtvý,“ kroutila hlavou Molly. „Nesmím přijít i o něho. Ne.“
Skupina došla k ohořelým mrtvolám. Nebylo zřejmé, komu která patří. Hermiona i Molly plakaly. Harry se tam skláněl nad těly a cítil se naprosto prázdný. Nikdy by ho nenapadlo, že to může skončit takhle. Nic už nemá cenu. Je konec. Ron je mrtvý.
Najednou všichni sebou trhli. Zpoza kamenné sochy se vysoukal Snape. Harry vytasil svou hůlku a zamířil na Snapea. Vzápětí se ale zarazil. Snape nebyl sám. V náručí držel něčí tělo.
„Rone!“ vykřikly Hermiona i Molly zároveň a vrhly se ke Snapeovi. Snapeův hábit byl ohořelý a na několika místech měl bývalý profesor popáleniny. Obličej měl černý od kouře. Ale zdaleka nebyl na tom tak špatně jako Ron, který měl ohořelé vlasy a četné popáleniny po celém těle.
„Co je s mým synem?“ štkala Molly. „Rone, slyšíš mě?“
„Je v bezvědomí,“ pronesl Snape unaveným, vyčerpaným hlasem.. „Musíme do mého kabinetu. Pokud dostane včas lektvar, může to přežít.“
Profesor pohlédl na šokovaného Harryho, který nebyl schopen jediného slova, jediného pohybu.
„Tak na co ještě čekáme?“ zeptal se Kingsley.
„Není to odsud daleko,“ uklidnil je Snape a vydal se do své pracovny. Molly a Hermiona jej bez zaváhání následovaly a Harry se k nim přidal. Kingsley a McGonagallová se od nich ovšem odtrhli, když odběhli pomoci další skupince studentů, která bojovala s dalšími Smrtijedy.
Harry rozrazil dveře do Snapeovy pracovny a profesor položil bezvládné Ronovo tělo na stůl. Pak Snape otevřel skříňku s lektvary a spěšně v ní něco hledal. Ale nemohl to najít. Zrovna teď se mu to ovšem nehodilo. Ronovi mnoho času nezbývá. Jak je možné, že najednou nemůže nic najít? Vždy měl ve svých věcech pořádek. Vše mělo své pevně dané místo. Vždy se mohl na to spolehnout.
Konečně! Tady to je. Odstrčil Molly i Hermionu, aby mohl ošetřit Ronovy ošklivé popáleniny. Snape měl jenom obavu, jestli to bude stačit. Možná už je pozdě. Možná jsou Ronovy popáleniny mnohem vážnější, než si myslel, a tenhle lektvar mu už nepomůže.
Lektvar začal okamžitě působit. Aspoň něco. Zdálo se, že Ronovo tělo reaguje. Vstrčil lahvičku do roztřesených rukou Molly Weasleyové.
„Tímhle mu rány neustále potírejte!“ přikazoval a pak se znovu začal přehrabovat ve svých lektvarech. Pak odzátkoval další lahvičku a vlil něco do Ronových úst.
Obrátil se na Harryho. Popadl ho za hábit a odtáhl ho kousek stranou.
„Musíme si promluvit. Brumbál chtěl, abych vám něco důležitého řekl,“ začal Snape a pak mu vyložil celou pravdu o tom, co se stalo té noci, kdy zemřeli Harryho rodiče a o tom, že se Harry stal sedmým viteálem.