32. Mediální hvězdy
Byla už první polovina září, když se u nich doma pořádala malá zahradní párty. Harry a Ron se totiž do svého nového obydlí nastěhovali již natrvalo, což byl ideální důvod k oslavě. Vše bylo navíc podtrženo tím, že Percy koupil sousední dům, z čehož byl Ron nesmírně šťastný. Harry o trochu míň, ale jenom z toho důvodu, že tušil další práci. Sám se celý měsíc věnoval úmorné dřině na vlastním domě a věděl, že stejné zařizování čeká i jejich nové sousedy. Předpokládal, že Percy bude jeho pomoc potřebovat, a nebyl příliš nadšený, že ho žádný odpočinek nečeká. Jinak byl ale samozřejmě rád, že se jejich dlouholetá přítelkyně stěhuje vedle nich.
Korunu tomu všemu ovšem nasadil Remus, když během party prohlásil, že také uvažuje o koupi domu. Stále žili u Dořiny matky a Harry se ani nedivil, že chce Remus vlastní bydlení. Překvapilo ho ovšem, že by se měl stěhovat do jejich čtvrti. Neměli sice mnoho peněz, protože to měl Remus s prací složité, ale Tonksová měla něco našetřeno, něco by půjčila její matka a Remus by si vzal hypotéku. Znělo to všechno vlastně až idylicky. Všichni by žili nedaleko sebe a mohli se denně navštěvovat a pomáhat si.
Harry a Ron měli z velké části dům už zařízený a nyní řešili dětský pokoj, především Ron. Neustále probíral, co bude jejich dítě potřebovat a jak nejvhodněji zařídit jeho pokojíček. Nemluvil o ničem jiném než o postýlce, kolébce, vaničce, a skupoval skoro vše – chrastítka, gumové pískací hračky, kousátka, dupačky. Byl jako posedlý, ale Harry to považoval za rozkošné. Věděl, že Ron bude dobrým rodičem, neboť viděl, jak zrzkovi záleží na tom, aby jejich dítěti nic nechybělo.
Vlastně to bylo dojemné, neboť on nic podobného nezažil. Na vlastní rodiče si nepamatoval. Byl pevně přesvědčený o tom, že během svého prvního roku života dostával hodně lásky a něhy, ale když o své rodiče přišel, u své tetičky zažil jenom příkoří a ponížení. Tohle by svému dítěti nepřál. Naštěstí to malému Jamesovi nebo Lily nehrozilo. Zrzek mu stále odmítal říct, jakého pohlaví bude jejich potomek a tvrdil, že ani on to netuší, neboť nechce přijít o to překvapení.
Když Ron sklízel použité nádobí a nesl je do kuchyně, potkal tam Harryho, jak vítá Lenku, která dorazila o něco později.
„Ahoj, Rone!“ usmála se na něj dívka a její pohled okamžitě sklouznul na jeho břicho.
„Ahoj,“ zatvářil se zrzek rozpačitě a měl nutkání své těhotenství nějak zakrýt.
„Takže je to pravda,“ prohodila dívka. „Vážně jsi těhotný. To je úžasné. Nikdy jsem nic takového neviděla. Můžu si sáhnout?“
„Ehm,“ zaváhal zrzek a nevěděl, jak se má zachovat. Dívka natáhla ruku k jeho bříšku a přitiskla k němu dlaň.
„Páni, to je úžasné.“
„Teď zrovna nekope,“ zklamal ji zrzek, „ale občas bývá hodně živý. Teď už tam ovšem nemá tolik místa. Je už dost velký.“
„Ve kterém jsi měsíci?“
„V osmém.“
Dívka odtáhla ruku a opět si změřila zrzka kritickým pohledem. „To je vážně neskutečně zajímavé. Samozřejmě jsem viděla několik tvých fotek v Denním věštci, ale takhle je to úplně o něčem jiném.“
„Jo,“ přitakal Harry, „novináři se mohou zbláznit, aby ho vyfotili s břichem.“
Dívka se zamyslela. „Je pravda, že těch několik fotek, které pořídili, není kvalitních. Většinou jsou rozmazané anebo na nich nejsi dobře vidět. Neuvažoval jsi o tom, že by ses nechal vyfotit?“
„Do Denního věštce?“ zamračil se zrzek. „Promiň, ale o něco takového vážně nestojím.“
„Nemyslela jsem do novin. Dnes se spousta maminek nechává vyfotit se svým bříškem na památku pro sebe i pro své dítě. Mohl bys mu třeba založit fotoalbum, kde by mělo fotky od svého narození, a tímhle bys mohl začít. Myslím si, že to není od věci. Tohle je přeci úžasné období, Rone, na které budeš jednou vzpomínat. Mohla bych ti udělat několik fotek.“
Ron a Harry si vyměnili zmatené pohledy.
„Ale nebudeš to dávat do novin,“ ujistil se Harry.
„Jsem přece vaše kamarádka,“ odpověděla Lenka. „Samozřejmě že bez souhlasu nic nezveřejním. Znám jednoho fotografa. Je velmi diskrétní a jsem si jistá, že ty fotky nikde nerozešle. Zařídím vám to.“
Ron vrhl po svém partnerovi tázavý pohled.
„Myslím, že to není špatný nápad,“ prohlásil Harry. „Jednou mu stejně musíme vysvětlit, jak přišel na svět, a když uvidí tvou fotku s bříškem, tak tomu lépe uvěří.“
„A to bych se musel fotit nahý?“ pronesl zrzek a v jeho očích se zračil neskrývaný strach.
„No, kdybys měl tričko, tak by to asi nebylo tak dobře vidět,“ usmála se Lenka. „Ale neboj, stačí, když se svlečeš jenom do půl pasu. U muže to naštěstí není takový problém jako u ženy, protože nemusí nahoře nic zakrývat. Mohla by to být samozřejmě společná fotka. Harry by mohl být s tebou. Jste přece rodina, tak abyste tak na té fotce vypadali.“
„A kdy si myslíš, že by to bylo možné?“ zajímal se budoucí otec.
„Ještě bych vám dala vědět,“ usmála se na ně Lenka povzbudivě. „Takže souhlasíte s mou nabídkou?“
„Samozřejmě,“ vyhrkl Harry nadšeně, i přestože jeho přítel příliš odvázaný ze společného focení nebyl.
Asi o týden později v pozdních odpoledních hodinách stáli v ateliéru, kde už bylo vše připravené. Lenka tam byla samozřejmě také, jako jejich morální podpora, neboť zrzek vypadal poněkud nervózně. Harry ho musel neustále uklidňovat, že vypadá skvěle, neboť s pokročilým stádiem těhotenství si zrzek připadal stále méně a méně atraktivní a ne vždy mu stačilo Harryho ujištění, že tomu tak není.
Společně se pak postavili před objektiv a fotograf jim vysvětlil, jak mají zapózovat. Radil jim, kam dát ruce, kam se dívat, na jakou stranu se vytočit. Harry si focení náramně užíval a nesmírně se těšil, až výsledek uvidí na papíře. Zrzek se nakonec taky uvolnil a nepůsobil tak ztuhle a prkenně. Lenka dokonce přinesla občerstvení, což Ron vřele uvítal. Focení jim zabralo skoro tři hodiny, které strávili ovšem i jinak než pózováním před objektivem.
S Lenkou a Sebastianem se rozešli v přátelské atmosféře a před odchodem je Lenka opět ubezpečila, že bez jejich svolení fotografie na veřejnost v žádném případě neuniknou. Kromě nich o focení totiž nikdo nevěděl a Sebastian je prý velmi důvěryhodná osoba.
Druhý týden byly fotografie vyvolané a připravené a Lenka je pozvala k sobě domů na přátelské posezení, kde jim měla fotografie předat.
„Lenko, ty fotky jsou naprosté úžasné,“ rozplýval se Harry, když si procházel vše, co nafotili. „Nádhera. Senzace.“
Zrzek se nesměle usmál. „Musím uznat, že to skutečně nevypadá tak špatně.“
„Ale Rone,“ napomenul ho přítel. „Jenom nevypadáš špatně? Vypadáš tam naprosto úžasně.“
Nemohl se zbavit dojmu, že si jeho přítel přestává důvěřovat. Je pravda, že i on by začal asi pochybovat o své atraktivitě, kdyby měl místo břicha nafouknutý polštář, ale i tak to Ronovi šíleně slušelo.
„A vážně to nechcete zveřejnit?“ zeptala se Lenka s jiskřičkou naděje. „Ještě nikde jste se k tomu těhotenství nevyjádřili a tohle by byla dobrá příležitost.“
„Nechci to pitvat na veřejnosti,“ zamračil se Harry.
„Ale tak jsem to nemyslela, Harry. Společnost je Ronovým těhotenstvím fascinovaná. Něco takového se nestává každý den. Zajímali by se takhle o kohokoli s těhotenským břichem, kdo by nebyl ženského pohlaví. Chtěli by aspoň jednu fotku, jedno slovo. Já bych ti zaručila, že Jinotaj by respektoval vaše soukromí. Nepsali bychom nic konkrétního, jenom obyčejné fráze – že je tvůj přítel v osmém měsíci a oba se už těšíte, až se dítě narodí. Zmíníš, že jste právě zařídili dětský pokojíček a že jste si nedávno pořídili rodinný domek. To přece není nic, co by nedělali jiní před vámi. Myslím, že by byla největším tahákem právě ta fotografie. Víš, jak by stoupl prodej, kdybych dala jeho fotku na přední stránku?“
Zrzek se netvářil příliš nadšeně, zato Harry vypadal, jako kdyby o tom uvažoval.
„No, viděl jsem už několik časopisů s těhotnými celebritami a musím uznat, že to vypadalo dobře. Jak říká Lenka, šlo by jenom o tu fotku. Nemuseli bychom tam psát nic konkrétního a osobního. Mohli bychom to zkusit, co ty na to, Rone?“
Zrzek se zatvářil nejistě. „Nevím, jestli na těch fotkách vypadám tak dobře, abychom to mohli někde zveřejnit.“
„Blázníš?“ vyjel na něj Harry. „Na všech vypadáš naprosto božsky. Kdybych mohl, otiskl bych všechny, jak jsou nádherné. I když podle mě bude jedna fotka dostačující. Myslím, že víc informací o nás společnost opravdu nepotřebuje.“
„Tak nějakou vyber,“ rozhodl zrzek.
„Takže to je souhlas?“ podivil se Harry, jak lehce to šlo.
Ron přikývl.
„Úžasné,“ vypískla Lenka. „Slibuji, že to nebude nic osobního. Samozřejmě že nechci pitvat vaše soukromí. Jste mí přátelé. Vybereš fotku, Harry?“
„Ehm…“ zatvářil se mladík zmateně. „Když já nevím. Podle mě jsou všechny krásné.“
„Tak já to proberu ještě s dalšími lidmi.“
Mladíci se zatvářili zneklidněně.
Lenka se usmála. „S tátou a Sebem. A do týdne ti pošlu všechny fotky. Samozřejmě je vše zadarmo.“
Lenka své slovo dodržela a do konce týdne už měli Harry a Ron fotky u sebe doma. Aby trochu připravili své přátele na to, co bude následovat v médiích, ukázali jim, co pořídili v ateliéru. Molly z nich byla úplně unesená, a tak jí Ron věnoval jednu kopii. Paní Weasleyová se na roli babičky poctivě připravovala a byla z Ronových fotek hodně naměkko. Už se na své vnouče velmi těšila. Co se týkalo připravovaného novinového článku, považovala to za jejich věc.
Fotky se vesměs líbily všem příslušnicím něžnějšího pohlaví. Tonksová například litovala, že ji nenapadlo něco podobného, a Hermiona se jich taktéž nemohla nabažit. Muži byli trochu rezervovanější.
Na začátku října vyšel onen výtisk Jinotaje, na jehož titulní stránce se skvěla Ronova fotka s kulatým bříškem v Harryho objetí. Okamžitě se stal nejprodávanějším číslem celého roku a mnohonásobně překonal všechny konkurenční časopisy. Lenka měla pravdu. Byl to trhák a dokonce museli ono číslo ještě několikrát dotisknout, aby uspokojili veškerou poptávku.
Všechny konkurenční noviny se pokusily získat Lenčinu fotku, ale ona ji nikomu neposkytla. Nechtěla, aby poklesl prodej Jinotaje. Věděla, že vlastnictví tak exkluzivní fotky může zlomit rekordy prodejnosti a rozhodně nechtěla o svůj zisk přijít. Kdyby fotky otiskly jiné plátky, Jinotaj by se přestal prodávat, a to si samozřejmě nepřála.
Ostatní média jí dělaly závratné nabídky, aby jim kopii prodala a oni ji mohli uveřejnit ve svém čísle, ale ona na jejich nabídku nepřistoupila. Proto první dva týdny šel Jinotaj jako jediný časopis s originální Ronovou fotkou na dračku.
Když zájem o Jinotaj konečně opadl, zřejmě protože už nebyl nikdo, kdo by onen časopis neměl, prodala Lenka kopii Ronovy fotky za výhodnou cenu, takže brzy nato se ta samá fotka dostala do všech ostatních časopisů. A protože měla Lenka pouze jednu fotku takovéto kvality, na které bylo zřetelné Ronovo těhotenství (Harry a Ron se shodli, že uveřejní pouze jednu), stala se hotovou senzací a byla nejvíce zveřejňovanou fotkou v historii kouzelnické žurnalistiky.
Nikdo v jejich blízkosti netušil, jaký rozruch a šílenství rozpoutají jedna fotka a článek. Ron tušil, že by ho veřejnost roztrhala, kdyby se někde objevil, tak známou celebritou se díky svému těhotenství stal. Vzhledem ke svému pokročilému těhotenství už ale do společnosti příliš nevycházel, takže mu Harry pouze zprostředkovaně tlumočil pozdravy od lidí, se kterými se setkal, ať už je potkal na ulici, v obchodě či to byli jeho obchodní partneři.
Kdykoliv je Lenka potkala, nezapomněla jim děkovat, až se ti dva cítili trapně, protože neudělali vlastně nic jiného, než že si stoupli před objektiv. Díky nim vydělala neuvěřitelné peníze. Už nikdy žádný jiný časopis nepřekonal rekord v tržbách z prodeje za jediné číslo.