22. Budeme opět spolu
Stál na schodišti jako solný sloup a hleděl dolů do vstupní haly, kde stál… ach, můj bože… jeho miláček. Takže ho Harry přece jenom nakonec našel. Úplně ztuhnul, přestože mu něco našeptávalo, aby začal utíkat, než si ho jeho přítel všimne. Ovšem on se nedokázal pohnout z místa.
A pak se Harry otočil a jeho nádherné smaragdově zelené oči ulpěly na něm. Cítil, jak pod jeho pohledem taje. Tolik mu chyběl a teď stál zde, jenom pár kroků od něj. Byl tak neuvěřitelně blízko. Nemohl pochopit, jak bez něj dokázal přežít předchozí týdny. Zdálo se mu to jako věčnost, co spolu byli naposledy. Stýskalo se mu. Tak neuvěřitelně moc.
Harry byl stejně ohromený jako on a chvíli na něj jenom mlčky zíral. Náhle Rona zachvátila nervozita. Kéž by věděl, co se právě honí hlavou jeho miláčkovi. Miluje ho ještě? Přijel si pro něj anebo mu chce dát pouze sbohem?
Zmocnily se ho pochybnosti. Snad je tu jenom kvůli výčitkám svého svědomí. Chce ho dopravit zpátky ke své rodině, ale sám se vrátí k Malfoyovi. Určitě tu není kvůli němu a jejich lásce.
„Rone,“ vydechl Harry a Ron položil ruku na zábradlí, protože potřeboval cítit oporu. Ztratil sílu v nohou a zdálo se mu, že se mu podlomí kolena. Udělal krok zpátky, ale Harryho reakce byly rychlejší. Koneckonců to byl bystrozor. Udělal několik dlouhých kroků, aby stanul pod schodištěm.
Když jeho pohyb postřehl zrzek, zpanikařil. Nečekal, že nepříjemné pravdě bude čelit tak záhy. Vůbec neměl scénář pro podobnou situaci. A k tomu ještě ty nové zprávy. Co až se Harry dozví, že je těhotný?
Ne, to se nesmí dozvědět. Na to je příliš brzy. Mají teď spoustu jiných věcí na řešení, tímhle si to nesmí komplikovat.
Harry bral schody po třech a nebezpečně se přibližoval.
Ron instinktivně sáhl po obou koncích rozepnuté bundy, aby jí zakryl své břicho, jako kdyby očekával, že Harry jeho těhotenství odhalí.
Mladík s uhlově černými nepoddajnými vlasy stanul těsně před ním. Ron nervózně polkl. Doufal, že si Harry ničeho nevšiml. Nevěděl, co má říct a jak se zachovat. Neviděl Harryho tak dlouho. Jsou stále partneři? Jaké city k němu Harry chová? Co očekává, že teď udělá?
Harry jeho dilema vyřešil. Očividně sem nepřijel, aby mu zrzek objasnil své důvody pro tak nečekaný odjezd. Zřejmě to byl on, kdo potřeboval něco vysvětlovat.
„Byl jsem úplný idiot, Rone. Máš právo se na mě zlobit. Já… moc mě to mrzí. Nechci tě ztratit. Miluji tě.“
Ani nevěděl jak a ocitl se v Harryho náruči. Jeho miláček si ho pevně přitáhl k sobě s cílem ho už nikdy nepropustit. Ron se nebránil. Vždyť tohle bylo něco, po čem toužil již týdny. Zde se cítil v bezpečí. Obmotal své ruce kolem Harryho krku a položil si hlavu na jeho rameno.
Konečně se cítil šťastný. Harry ho našel, pořád mu na něm záleží, možná ho stále miluje. Byl dojatý a od dojetí nebylo k slzám daleko. Pocítil neuvěřitelnou úlevu. Všechno bude možná zase v pořádku. Cestu ven si probojovalo několik slz a bezprostředně poté si zrzek uvědomil, že není jediný, kdo brečí. Opravdu pro Harryho jejich vztah tolik znamená? Nikdy ho neviděl brečet.
Oba si více nevšímali Snapea, který postával dole a řešil obrovské dilema, či do jejich dojemného šťastného shledání vstoupit nějakou ironickou poznámkou anebo je nechat, aby si vše sami vyříkali. Nakonec se rozhodl, že na žerty teď není vhodná doba.
Harry jej k sobě tiskl pevněji a pevněji a Ron slyšel u svého ucha hlasité potahování. Bylo mu Harryho líto. Tohle si přece vůbec nepřál. Nechtěl, aby Harry trpěl. Nechtěl ho trápit či ubližovat mu. Stačilo mu, že tak činil on jemu. Nikdy by se nemělo oplácet stejnou mincí. Myslel si, že jeho odjezd nebude pro Harryho takovou ztrátou, když měl Malfoye. Copak se zmýlil?
„Harry,“ promluvil konečně zrzek a snažil se od něj odtáhnout, aby mu pohlédl do obličeje. Byl celý zmáčený slzami a brýle pokrývaly drobné kapičky. Harry si je sundal, aby si je otřel. Ron ho pohladil po vlhké tváři a podíval se mu do očí.
Ne, tolik svému miláčkovi nechtěl ublížit.
„Byl jsem…“ zalkal se Harry, „odpusť mi, já… zasloužím si… nechci tě ztratit, choval jsem se jako blbec, ale… miluji tě… miluji tě a… prosím, vrať se.“
„Harry,“ zopakoval zrzek jeho jméno. A protože nevěděl, co má odpovědět, vyslovil první slova, která mu přišla na mysl. „Taky tě miluji.“
Ty dvě prostá slůvka stačila na to, aby si ho Harry přitáhl do své náruče a začal ho dlouze a vášnivě líbat. Byl to polibek, jaký Ron už měsíce nezažil. Byl plný touhy, lásky a chtíče. Jako by měl vynahradit ty chladné a lhostejné polibky, kterými ho zahrnoval v uplynulém půlroce. A Ron cítil, že ho Harry chce, že ho stále stejně vřele miluje jako na začátku jejich vztahu. Jedním polibkem se jeho přítel vyjádřil úplně jasně. Chce, aby se k němu vrátil. Jejich vztah má stále budoucnost. Když se konečně odtrhli, pořád tu byla jedna trhlina.
„A Malfoy?“ zeptal se Ron nesměle a neodvažoval se pohlédnout svému milenci do tváře. Harry ho uchopil za bradu a donutil ho pohlédnout mu do očí.
„Ten ať jde do háje,“ usmál se. „Rone, já nikoho jiného nechci. Už nikdy neudělám takovou blbost.“
Ron by mu to i věřil, ale něco mu říkalo, že nikdy se nemá říkat nikdy. Ale teď nebyl vhodný čas, aby svého přítele na tuto skutečnost upozorňoval. Harry byl pevně přesvědčen o svých slovech a bylo zbytečné je právě teď vyvracet. Místo toho mu padl opět do náruče a Harry ho něžně přivinul na svou hruď.
Z haly se ozvalo zakašlání. Teprve teď si Ron uvědomil, že dole stojí Snape. Očividně si tento fakt uvědomil i jeho miláček, protože se od sebe odtáhli.
„Nerad ruším,“ usmál se Snape s úšklebkem, „ale jsem toho názoru, že bude lepší, když si své pocity vyříkáte v jídelně, než na schodišti. Přece jenom v jídelně je intimnější atmosféra, i když nepopírám, že váš výstup je vskutku efektní.“
Ron lehce zčervenal. Harry mlčel a zíral ze schodiště dolů do haly.
„To mělo být pozvání na snídani,“ rezignoval Snape, když viděl, že ho Harry nepochopil.
Poté se všichni tři přesunuli do jídelny. Harry si vedl Rona za ruku a zrzek měl pocit, že ho jeho miláček už nikdy nepustí. Zřejmě měl obavy, aby mu opět někde nezmizel. Tentokrát cítil teplo sálající z Harryho dlaně a měl pocit, že ho miluje ještě víc než na začátku jejich vztahu.
Ještě před několika málo okamžiky zrzek neměl na jídlo ani pomyšlení, teď se mu chuť k jídlu vrátila. Když tu byl Harry, všechno zlé se proměnilo v dobré. Harry přiznal, že je již velmi hladový. Ráno prý nemohl dospat a na jídlo neměl ani pomyšlení, protože myslel jenom na to, až uvidí svého medvídka.
Bylo již po desáté hodině, tedy čas spíše na dopolední siestu, když si Harry a Ron dopřávali snídani. Snape seděl naproti, upíjel kávu a četl si noviny, takže Harry a Ron se věnovali jeden druhému.
Ron stále nemohl uvěřit tomu, že je Harry zde. Seděl těsně vedle něj a každou chvíli mu věnoval jeden zamilovaný pohled za druhým. Ron se červenal rozpaky, ale byl neuvěřitelně šťastný. Už nikdy nesmí dopustit, aby se jejich vztah dostal do tak kritického bodu. Vždyť oni byli stvořeni jeden pro druhého.
Snape důrazně protestoval proti faktu, aby ti dva odjeli ještě téhož dne. Podle něj něco takového nepřicházelo v úvahu. Navrhl večerní program, který zahrnoval návštěvu opery, večeři ve vyhlášené restauraci a pak zábavní podnik. Prý aby si oba užili trochu Hamburku. Harry se nevyjadřoval, prý to záleží jenom na jeho miláčkovi, který se Severusovou nabídkou souhlasil. Vždyť on a Harry nebyli spolu nikde už měsíce. Nepamatoval si, kdy měli volný večer, který mohli strávit podobným způsobem. Mohli této příležitosti využít jako krátké dovolené.
Ron musel obdivovat Severusovy schopnosti. Ten se totiž vymluvil, že mu nečekané pracovní povinnosti zabránily zúčastnit se jejich programu, takže nakonec šli na operu jenom sami dva, stejně jako si vychutnali úžasnou romantickou večeři v noblesním podniku. Ron byl Severusovi zavázán, protože věděl, že to profesor lektvarů učinil záměrně. Snape neměl žádnou práci a zrzek předpokládal, že si našel náhradní plán či pokud zůstal ve svém sídle, společnost mu jistě dělal nějaký lehký chlapec, aby se Ron a Harry mohli věnovat jeden druhému.
Do vily se vrátili po půlnoci. Ron byl vyčerpaný a unavený. Měl podezření, že se na něm projevují známky těhotenství. Rozhodně ale neplánoval Harrymu cokoli naznačovat. Na to bylo času dost.
Zapadli do Ronova pokoje, který se stal útočištěm i pro Harryho vzhledem k tomu, že postel, na které zrzek spal, byla dost velká pro oba. Bylo pochopitelné, že dva milenci musí obývat jeden pokoj a sdílet společné lože. Jakmile za nimi zaklaply dveře, začal Harry Rona zuřivě líbat a strhávat z něj oblečení. Zrzek se vůbec nebránil, tedy jeho jediným protestem byla pasivita. Byl by mnohem raději, kdyby si šli lehnout a pořádně se vyspali.
Harry ho povalil na postel a strhával z něj poslední kousky ošacení. Ron se mu však vytrhl a omluvil se, že musí do koupelny.
Když se vrátil, Harry ležel na posteli pouze ve spodním prádle a vypadal neuvěřitelně sexy. Takovému pohledu nemohl Ron odolat. Jeho miláček byl úžasný. A měl dokonalé tělo. Vzrušoval ho jenom ten pohled.
„Něco jsem tu našel,“ promluvil Harry a natáhl se po balíčku, který ležel na nočním stolku. „Je od Severuse.“
Otevřel věnování a nahlas přečetl: „Jako malou pozornost vám předávám tuto drobnost, aby vaše usmiřování proběhlo hladce. Severus.“
Harry povytáhl obočí a roztrhl obal. Zrzek si přisedl k němu na postel a Harry v krabičce objevil lubrikační gel. Ron zrudl až za ušima.
„To jsou mi vážně šprýmy,“ urazil se černovlasý mladík. „Dělá si z nás dobrý den.“
„On to tak nemyslel,“ zastal se ho zrzek, „chce nám pomoct. Při análním sexu je lubrikace velmi důležitá. Chtěl, aby dnešní noc byla příjemná a bezbolestná. A jak píše, aby to šlo hladce.“
„Co ty o tom můžeš vědět?“ provrtal ho Harry svým podezřívavým pohledem. „Já bych zase řekl, že se teď moc dobře baví. Víš, jak se lidé dívají na teplouše? Jako na úchyly.“
„Harry,“ pokáral ho zrzek. „Severus žije docela pestrým pohlavním životem. Vyhledává služeb prostitutů a jsem si jistý, že se nestraní žádným sexuálním praktikám. Nepochybně má své zkušenosti a tak ví, že tohle je něco, co dnes budeme potřebovat. Aspoň si myslí, že to budeme potřebovat. Prostě se jenom snaží… darovat praktickou věc, kterou využijeme. Copak máš u sebe lubrikační gel?“
Harry ho pouze mlčky provrtal svým pohledem, pak se natáhl po svém zrzavém milenci a začal ho zahrnovat polibky a něžnostmi. Povalil ho na záda a pak ho přikryl svým tělem. Jejich těla se dotýkala a otírala se o sebe. Ron byl vzrušený, když se náhle zapřel o Harryho ramena a odstrčil ho od sebe.
„Harry, prosím…“ zaúpěl, „já…“ Uvědomil si, že vlastně neví, co chce říct. Nemůže mu přece říct, že je těhotný. Rychle hledal náhradní řešení. „Necítím se dobře. Pobolívá mě břicho. Co kdybys… Víš, stačilo by, kdyby ses na mě tolik… jenom nechci, abys mi tlačil do žaludku. Ale to neznamená, že s tebou nechci mít sex.“
Harry přání svého přítele vyhověl. Udělal by pro něj vše. Odtáhl mu nohy od sebe, sáhl po lubrikačním gelu, odzátkoval tubu a vytlačil si na ruku trochu gelu, který začal Ronovi roztírat kolem análního otvoru. Ron přivíral slastně oči. Po něčem takovém toužil už několik týdnů.
Ovšem po celou dobu nedokázal ze své hlavy vytěsnit myšlenky na jejich dítě. Bylo tam někde dole, v podbřišku. Když ho Harry zalehl, zpočátku to bylo příjemné, ale když mu pak zatlačil do žaludku a on ucítil drobnou bolest, uvědomil si, že ve svém těle ukrývá víc než vlastní vnitřnosti. Kdyby mu rozdrtil trávící trakt, zrzkovi by to nevadilo, jenomže oni teď musí dávat pozor na své dítě, které se bohužel nalézá v místě, které není chráněno před nebezpečím zvenčí ničím jiným než trochou svalů, tuku a kůže. Břicho bylo tou nezranitelnější částí. Ihned mu přišlo na mysl, jestli je tohle zrovna nejlepší poloha, když Harry tlačí na jeho vnitřnosti a potažmo i na plod jejich lásky. Ne, teď by měli být mnohem opatrnější. Vždyť už je v pokročilém stádiu těhotenství. Musí teď být obezřetnější.
Nic se ovšem nezměnilo na tom, že prožili překrásnou noc a Ron usínal schoulený v Harryho náručí. Po milování usnul jako kotě – utahaný a vyčerpaný. Spánek, který se dostavil, byl ten nejvydatnější a nejsladší za poslední týdny. Vše bylo opět při starém.