18. Prohledávám celý svět
Uplynulé týdny chodil Harry jako smyslů zbavený. Jeho Ron se ztratil, utekl od něj. Cítil se neuvěřitelně osamělý. Teprve teď si uvědomil, kolik pro něj Ron vlastně doopravdy znamenal. A že to nebylo málo. Ron byl celý jeho život. Vše, pro co stálo žít. Byl jeho radost, štěstí, láska, to největší bohatství.
Když se dozvěděl, že je Ron ve Francii u Fleuřiných příbuzných, částečně se mu ulevilo. Jeho miláček se tedy neztratil. Byl v dobrých rukou. Ale byl daleko. Tak daleko, a on měl tolik na vysvětlování. Jenomže co chce vlastně vysvětlovat? Co by mohl říct na svou obranu? Vždyť tohle nešlo omluvit. Ron měl právo zlobit se, měl právo odejít od něj, jenomže on se s tím nedokázal smířit, protože Rona až příliš miloval.
V noci skoro vůbec nespal. Teprve teď si uvědomil, jak moc mu schází Ron, který vždy tiše oddechoval po jeho boku. Jeho přítel tu byl pro něj vždy, když potřeboval pohladit, obejmout, povzbudit, když ho v noci probudil zlý sen, mohl se otočit k němu a cítit se v bezpečí, ale teď tu nebyl. Harry byl sám.
Rozhodl se, že vyčká, dokud se Ron nevrátí z Francie. Myslel si, že pak dostane šanci, ale zpráva o tom, že se nevrátil, ho nepříjemně zaskočila. Neustále si kladl otázku, proč a kam mohl jít. Věděl, že nemá jinou možnost, než tu nejtrapnější, a tak se rozhodl zajít k Billovi a otevřeně se ho zeptat, jestli neví, kde je jeho láska.
„Ahoj, Arry,“ usmála se na něj Fleur ode dveří.
„Zdravím,“ chabě jí oplatil úsměv. „Je doma Bill?“
„Ano, je venku na zahradě.“
Harry obešel stavení a spatřil Billa, jak pracuje se dřevem. Očividně se snažil postavit lavičku.
„Ahoj, Bille,“ oslovil ho mladík opatrně.
„No ne, Harry, co tu děláš? Vůbec jsem nečekal, že přijdeš,“ rozzářil se zrzek, když spatřil, kdo se je rozhodl poctít svou návštěvou.
„Slyšel jsem, že jste byli na návštěvě ve Francii u Fleuřiných rodičů,“ začal Harry oklikou, ale nemusel být tak opatrný, protože Bill okamžitě dodal: „S Ronem.“
Nastala chvíle trapného ticha a Bill odložil kladívko, kterým stloukal prkna. Otočil se k němu čelem a provrtal ho svým pohledem.
„Harry, co se to mezi vámi děje? A neříkej, že nic, protože to už na mě zkoušel Ron. Co se stalo? Pohádali jste se? Proboha, Harry, všichni už vědí, že vám to neklape.“
„Je to trochu složité,“ polkl Harry nervózně. Cítil se krajně nepříjemně. „Vlastně právě o tom s ním potřebuji mluvit. Nevíš, kde by mohl být?“
„Takže spolu ani nemluvíte,“ zkonstatoval Bill a zatvářil se smrtelně vážně. „Harry, Ron odjel do Rumunska za Charliem a nevím, kdy se vrátí. Co se stalo? Vy jste se rozešli?“
„Musím už jít,“ omluvil se Harry a spěšně vyrazil k brance. Cestou se minul s překvapenou Fleur, která právě nesla tácek s občerstvením.
„Arry, dej si s námi aspoň čaj,“ křikla po něm ještě, než se přemístil.
Takže Ron odjel do Rumunska. Mohlo ho to napadnout. Kam jinam by jel než ke svým příbuzným? Nikam jinam už jet nemohl.
Ještě ten den usedl ke stolu, aby Charliemu napsal dopis. Začal ho asi pětkrát, ale pokaždé ho zmuchlal a odhodil. Nakonec se rozhodl, že mu napíše pouze krátký vzkaz a že si s Ronem o všem promluví, až se vrátí domů. Pak mu všechno vysvětlí a snad… kéž by to bylo zase jako dřív.
Na druhý den mu přišel stejně krátký dopis zpět. Zrovna seděl ve své kanceláři, když přiletěla sova od Charlieho, který ho ve svém vzkazu ujišťoval, že je jeho bratr v pořádku a brzy se vrátí. Brzy – jak neurčité slovíčko. Harry s jeho odpovědí nebyl ani v nejmenším spokojen, ale nezbývalo mu nic jiného než vyčkávat.
Ovšem trpělivost nebyla jeho silnou stránkou, hlavně pokud šlo o tuto neodkladnou záležitost. Čím víc ji odkládal, tím víc se vše jenom komplikovalo. Asi o týden později, když Ron nedorazil, napsal Charliemu znovu s tím, že tam přijede. Bohužel na druhý den ráno, když si začal balit věci na cestu, mu přišel urgentní vzkaz, že by jezdil zbytečně, neboť Ron tam již nepobývá. Prý odjel před třemi dny a Charlie nevěděl kam.
Harry byl zoufalý, protože už nevěděl, co má dělat. Zkontaktoval každého jednotlivého člena Ronovy rodiny, ale nikdo z nich nevěděl, kam se jeho miláček poděl. Jako by se po něm slehla zem. Ron už byl pryč bezmála šest týdnů a Harry se v životě necítil hůř. Rozhodl se pátrat na vlastní pěst. Zmobilizoval veškeré své síly a využil svého postavení na bystrozorském oddělení k vlastnímu prospěchu. Musel zjistit, kde se jeho láska nachází. Procestuje klidně celý svět.
Hledal vytrvale. Vlastně se v práci nedokázal soustředit na nic jiného než na svého ztraceného přítele. Nemohl jej najít. Nevěděl, kam šel ani proč vlastně odešel. Malfoy sice naznačoval, že Ron o nich ví, ale kolik vlastně? Opravdu netušil, kde by mohl Ron být, ale jedním si byl jistý, najde ho, ať to stojí, co to stojí.
Právě vstoupil do kanceláře svého nadřízeného.
„Ah, Harry,“ usmál se postarší muž dobrosrdečně.
„Volal jste mě, pane?“
„Posaď se,“ nabídl mu volnou židli a pak se na něj dlouho zahleděl. „Harry, v poslední době mi děláš starosti. S nejnovějším případem jsi nehnul ani o píď, navíc jsem slyšel, že máš ostré konflikty s Dracem.“
„Malfoyem,“ ucedil Harry chladně.
„Takže je to už zase Malfoy?“
„Vždycky to byl Malfoy,“ odvětil Harry důrazně.
„Každopádně na tom nesejde,“ mávl rukou Wilson. „Draco si na tebe neustále stěžuje, tudíž jsem se rozhodl, že každému přidělím nového parťáka. Nedávno se vrátila Tonksová z mateřské. Co bys na to řekl?“
„Fajn,“ odsekl Harry nezaujatě.
„Harry, co se to děje? Chováš se zvláštně. Nepracuješ vůbec na tom, na čem bys měl. Všichni si stěžují, že své povinnosti zanedbáváš a místo toho se věnuješ nějakým osobním záležitostem. Nechceš mi k tomu něco říct?“
Harry zaváhal, ale nakonec usoudil, že svému nadřízenému mohl vždy věřit. „Ron odjel.“
„Odjel?“ podivil se Wilson. „Kam odjel?“
„To právě nevím,“ povzdechl si brýlatý mladík.
„Jistě měl k tomu svůj důvod. Copak ti nezanechal ani vzkaz?“
Harry zavrtěl hlavou.
„Jeho rodina o něm nic neví?“
„Naposled byl v Rumunsku u svého bratra, ale pak jako by se po něm slehla zem.“
„Máš důvodné podezření, že by se mu mohlo něco zlého přihodit?“
„Já nevím, jsem zoufalý, nikde není. Je tolik věcí, které bych mu měl říct. Pokazil jsem to. Jsem úplný idiot. Já… nezasloužím si ho. Miluju ho.“
„Měli jste problémy ve vztahu?“
Harry si ztěžka povzdechl.
„Má to souvislost s tou lednovou příhodou?“
Harry po něm hodil tázavý pohled.
„Potkal jsem ho dole v kantýně a byl jsem tou skutečností překvapen, neboť jsem byl přesvědčen, že jste odjeli na dovolenou do Francie. Když jsem se mu s tím svěřil, byl tímto zjištěním zaskočen. Předpokládám, že nevěděl, že vůbec nějakou dovolenou máš, i když zareagoval pohotově.“
„To snad ne,“ složil Harry hlavu do dlaní.
„A ještě něco,“ upozornil ho Wilson. „Také se ptal, jestli má Draco též dovolenou.“
Harry zvedl s úlekem zrak. „Co jste mu řekl?“
„Pravdu.“
„Do prdele!“ zaklel Harry a to dost hlasitě. Poté svou tvář opět skryl v dlaních. „Já jsem takový idiot.“
„Harry, co kdyby sis teď vzal na pár dní dovolenou a dal se do pořádku?“
„Ale to nejde, musím ho najít!“
„Žádné pátrání nebylo oficiálně vyhlášeno. Porušuješ pracovní řád. I kdyby bylo vyhlášeno pátrání, nemohl by ses ho zúčastnit, protože jsi v něm osobně zainteresován. Ještě nikdo nehlásil jeho zmizení. Jak dlouho pryč?“
„Týden.“
„Dobrá, jakmile se ti do tří dnů neozve, vyhlásíme oficiální pátrání.“
„Děkuji,“ pravil Harry vděčně, ale do smíchu mu rozhodně nebylo.
„A ještě něco,“ dodal Wilson přísně, „jestli se budou tvé útoky na Draca opakovat, budu tě muset propustit pro vážné porušení pracovní kázně.“
„Stěžoval si, co? Zmetek. Zřejmě se zapomněl zmínit, že provokuje.“
„To mě nezajímá. Vím jenom to, že jsi vycvičený bystrozor a měl by ses proto umět ovládat. Pokud máš problémy se sebekontrolou, budu ti muset dát padáka. Ignoruj ho.“
„To se vám lehce řekne. Taky byste mu rozbil držku, kdyby se navážel do vaší manželky,“ zkřivil Harry obličej do nenávistné grimasy.
„Nemůžu udělat nic víc, než že každý dostanete kancelář na opačné straně oddělení, tím se ale zcela nevyloučí možnost vzájemného střetávání na chodbách, poradách a v různých společných místnostech. Radím ti zachovat klid. Draco byl vždycky takový. Nedávej mu příležitost.“
„Díky, moc si vážím, co pro mě děláte.“
„Jsi ten nejlepší bystrozor, Harry, jakého mám, ale v posledních týdnech jsi polevil, takže bych si moc přál, aby ses dal zase do pořádku.“
„Dík,“ zatvářil se mladík vděčně.
„A teď běž domů a odpočiň si,“ vybídl ho Wilson a Harry vstal. Opustil jeho kancelář a prázdnou chodbou zamířil do své vlastní. Na oddělení bylo ticho a klid, ostatně jako obvykle, pokud nedošlo k mimořádné události a oni neměli poplach.
Najednou se naproti němu vynořilo z postraních dveří něco vysokého a blonďatého. Malfoy si ho změřil pohrdlivým pohledem.
„Na koberečku u šéfa, Pottere?“ rýpnul si.
„Drž hubu, Malfoyi,“ zaťal Harry ruce v pěst.
„Weasley je pořád nezvěstný, co?“ ušklíbl se Malfoy.
„Varuji tě.“
„Ty jsi tak patetický,“ protočil Malfoy oči. „Jak si můžeš myslet, že se po tom všem vrátí? Mezi vámi je konec, Pottere. Čekal bych, že ti to už konečně dojde, a myslím, že Weasley si myslel úplně to samé. Jenomže tobě by to nedošlo, ani kdyby ti to přeložil do latiny.“
„Buď už zticha!“ udělal Harry několik rychlých kroků směrem k blonďákovi, ale Malfoy byl rychlejší a tasil svou hůlku. Předchozí incidenty zdokonalily jeho reakce. Mířil teď Harrymu přímo do obličeje.
„Nechápu, jak to s tebou mohl ten ňouma vydržet tak dlouho,“ změřil si ho Malfoy pohrdlivým pohledem od hlavy až k patě. „Jsi ubohý.“
„Když jsme se spolu stýkali, nezdálo se mi, že bych ti nebyl dobrý,“ zavrčel Nebelvír.
„Myslel jsem si, že jsi lepší, ale zmýlil jsem se. Zřejmě si ten tvůj medvídek uvědomil to samé. Teď už chápu, jak se cítil, když jsi ho odkopl. Děláš to takhle s každým?“
„Nehraj si na uraženého, Malfoyi! Věděl jsi, že mezi námi šlo jenom o sex!“
„Proč v tom nemůžeme pokračovat? Broučka jsi už podvedl. Myslíš si, že když to ukončíš, že tím něco vyřešíš?“
„Já tě nikdy nechtěl, Draco.“
„Aha,“ povytáhl Malfoy obočí, „a co potom ta naše setkání, kde jsi vzdychal blahem: ano, Draco, ano, jsi úžasný, strč mi ho tam, hlouběji.“
Harry zrudl zlostí i rozpaky zároveň, chytl svého bývalého milence pod krkem a přirazil ho ke stěně.
„Neříkej, že nejsi nadržený,“ provokoval ho Malfoy, „čumáček je několik týdnů pryč. Nemáš s kým šukat. Ale můj zadek je ti plně k dispozici, takže co kdybychom spolu někam zašli jako za starých časů?“
„Mezi námi je konec, Malfoyi,“ zavrčel Harry.
Malfoy zatěkal svýma očima po jeho tváři, pak jeho pohled sklouzl za Harryho záda, aby následně zabodl svůj pohled opět do jeho očí.
„No tak, Harry, zapícháme si jako za starých časů. Byl jsem přece tvůj nejlepší milenec. Řekni, byl jsem lepší než Weasley? Přiznej to.“
„Malfoyi, varuji tě.“
„Já vím,“ ušklíbl se blonďák. „Mezi námi šlo jenom o sex. Řekni, jaký to byl pocit podvádět toho zrzka?“
Harry sáhl do kapsy pro hůlku, ale za jeho zády se ozvalo překvapené: „Harry!“
Oslovený se prudce otočil a za svými zády spatřil svou kamarádku.
„Hermiono,“ hlesl překvapeně.
„Co to…“ těkala čerstvě vdaná dívka z jednoho mladíka na druhého. V té chvíli se otevřely nejbližší dveře a dva další bystrozoři zůstali hledět na výjev před sebou.
„Harry, co to zase děláš? Okamžitě ho pusť,“ spustil jeden z jeho kolegů.
Teprve teď si uvědomil, že drží blonďáka pod krkem. Povolil své sevření a nechal svou ruku sklouznout podél těla. Malfoy si promnul krk a pak s úšklebkem zmizel ve své kanceláři.
„Harry,“ promluvila dívka, pak zavrtěla hlavou a otočila se na podpatku.
„Hermiono, počkej,“ zavolal na ni, ale ona se nezastavila. Rozběhl se za ní.
„Hermiono, stůj,“ zadržel ji, když opustili oddělení. „Není to tak, jak to vypadá!“
„Podváděl jsi Rona s tím slizkým Zmijozelem? Měl by ses stydět. Panebože, byla jsem tak hloupá. Měla jsem si toho všimnout dřív.“ Zavrtěla hlavou a odvrátila se od svého kamaráda zrak, protože se na něj nedokázal dívat.
„Hermiono, já…“ hlesl Harry.
„Ani to nepopíráš!“ vyjekla dívka a prudce se k němu otočila. „Harry, on ti věřil. Miloval tě. Musí se teď cítit hrozně. Odjel a my ani nevíme kam.“
„Snažím se ho najít,“ chabě se bránil.
„On si ale očividně nepřeje, abys ho našel. Zklamal jsi ho. Nech ho být.“
„To nejde,“ zašeptal Harry. „Miluju ho.“
„Máš dost zvláštní způsoby, jak mu to dát najevo.“
„Dost! Jsi jako Malfoy! Myslíš si, že teď už nevím, jak hloupou chybu jsem udělal? Myslíš si, že mi to není líto? Nevím, co mám dělat, abych ho získal zpátky. Jsem zoufalý.“
„Měl jsi myslet na důsledky, než sis začal s tím mizerou.“
„Hermiono, jsi má kamarádka,“ zaprosil Harry.
„Myslela jsem si, že jsi úplně jiný, ale asi jsem se v tobě zmýlila. Nemůžu… Jak jsi to jenom mohl udělat? Tohle přece nejde pochopit. S Malfoyem! Harry, ty ses asi úplně zbláznil!“
Dívka se otočila a vydala se ke schodišti.
„Hermiono, prosím,“ chytl ji Harry za rameno a otočil ji k sobě. „Prosím, neříkej to nikomu.“
„Samozřejmě že ne,“ změřila si ho dívka pohrdlivě, „už jenom z té představy, s kým jsi ho podvedl, je mi zle, natož abych o tom vyprávěla. Měl bys o sobě přemýšlet. Myslela jsem si, že tě znám.“
Vymanila se mu a zmizela.
Tohle Harrymu rozhodně nepomohlo. I bez výčitek ostatních se cítil mizerně. Opustil budovu Ministerstva, ale domů nešel. Nedokázal tam být sám, protože Rona mu v jejich společném bytě připomínala každá maličkost a ta samota ho mučila. Nikdy si nedokázal představit, jaké to je ztratit tak blízkého člověka.
Rodiče ztratil jako batole, takže tu ztrátu nemohl pochopit, a se Siriusem to bylo jiné. Znal ho teprve několik měsíců, a i když mu byl blízký, zdaleka neměl k němu tak dlouhodobý a intenzivní vztah jako k Ronovi, kterého znal, někdy měl pocit, celou věčnost. Ron byl s ním vždy.
Když poprvé přijel do Bradavic, byl to on, kdo ho seznámil s kouzelnickým světem. To on mu pomáhal v prvním ročníku zachránit Kámen mudrců, společně letěli starým Fordem Anglií do Bradavic, pronásledovali pavouky až k Aragogovi, kde taktak unikli před smrtí. Ron byl jedním z těch, kteří s ním šli na Ministerstvo zachránit Siriuse, nesčetněkrát spolu absolvovali famfrpálové tréninky, zachránil mu život tehdy u jezírka s Nebelvírovým mečem.
Stejně tak si pamatoval chvíle, kdy s ním Ron nemluvil. Jako tehdy ve čtvrtém ročníku, když ho Ohnivý pohár vybral jako čtvrtého účastníka turnaje. Byly to nelehké chvíle, když ztratil svého nejlepšího přítele. I tu krizi při hledání viteálů překonali. Ron se nakonec vrátil, aby mu zachránil život. Teprve teď si uvědomoval, jak důležití byli jeho přátelé při porážce Voldemorta. Bez nich by to nikdy nedokázal.
Celý večer proseděl v baru popíjením nejrůznějších alkoholických nápojů, až skončil pod stolem. Poté ho číšník před uzavřením baru v pozdních ranních hodinách vyhodil mezi popelnice na ulici. Nebyl ani schopný dojít zpátky domů, přestože to byly jen dva bloky. Podařilo se mu to až kolem poledne. Zbytek dne střídavě prospal a prozvracel.
Když seděl večer u televize a koukal nepřítomně na romantickou komedii, kterou ani nevnímal, vzpomněl si na první chvíli, kdy se jejich přátelství přerodilo v hlubokou lásku.
Bylo to po bitvě o Bradavice. Seděli u kolejního stolu unavení a zničení. Matně si vybavoval, že poblíž seděli Weasleyovi. On seděl na jedné straně a Ron a Hermiona na druhé. Pamatoval si, že dívka byla vyčerpaná a na pokraji nervového zhroucení. Plakala a Ron ji něžně objímal kolem ramen. Snažil se ji utišit, byl jí morální podporou a šlo mu to neuvěřitelně dobře. Harry z něj nemohl spustit oči.
Ron mu připadal tak vyspělý a něžný. Nikdy si té změny nevšiml. Zřetelně si vybavoval, jak něco dívce zašeptal do ucha a pevně ji přitiskl k sobě. Dívka si položila hlavu na jeho rameno a Ron se smutně usmál.
Jednou rukou objímal Hermionu a druhou měl volně položenou na stole jenom pár centimetrů od sklenice s čerstvou vodou. Harry se po oné sklenici natáhl, protože měl vyprahlá ústa. Od tajné návštěvy u Prasečí hlavy nejedl a nepil a celá noc mu přišla nekonečná. Omylem se ovšem dotkl Ronovy ruky a zamrazilo ho.
Zkoumavě zabloudil svým pohledem k Ronovi, kterého probudil nečekaný dotek z letargie. Překvapeně stočil svůj pohled k němu. Když se jejich pohledy střetly, Harry ten pocit nedokázal popsat, ale byl si téměř jistý, že v té chvíli se stalo něco mimořádného. Srdce se mu prudce rozbušilo a jemu se zdálo, že něco uprostřed jeho hrudi exploduje.
Pak se Ron jemně a unaveně usmál, ale přesto v tom bylo něco hřejivého, uklidňujícího. Harry mu úsměv vrátil a osmělil se, aby svou ruku opět přisunul k zrzkově. Ucítil silný elektrizující pocit, když se dotkl jeho jemné hebké kůže a jejich prsty se vzájemně propletly.
Předchozí boj připravil Harryho o veškeré síly, ale najednou cítil, jak mu Ron žene do žil novou energii. Drželi se za ruce a jenom mlčky na sebe hleděli. Najednou zapomněl, že měl žízeň.
Pak přišla Lenka a násilně tuto posvátnou chvíli uťala, ale semínko lásky už vzklíčilo. Od té chvíle Harry věděl, komu bude jeho srdce navždy patřit. A teď…
Teď je Ron pryč a on neví kde, ale jedním si byl jistý. Najde ho. Nezáleží jakým způsobem. Najde ho, ať je kdekoli v širém světě, protože mu musí dát najevo, jak moc mu na něm záleží. Nikdy nepoleví v hledání své lásky.
Poslední dny v práci jenom prohledával celou zemi, celý svět, ale nemohl ho najít. Nevěděl, proč vlastně odjel. Jak dlouho tušil o jeho milostném poměru? Možná od ledna, možná déle. Byla to stresující představa. Nedokázal pochopit, jak mu mohl tak dlouho ubližovat. Je skutečně hlupák.
V posledních týdnech to bylo v jejich vztahu opravdu složité. Harry to nezvládal. Nedokázal se věnovat dvěma lidem najednou. Choval se k němu příšerně. Nedivil by se, kdyby se Ron už nechtěl vrátit.
--------------------------------------------------------------
A/N: Lisa Stanfield – All Around The World
I don't know where my baby is but I'll find him, somewhere, somehow. I've got to let him know how much I care. I'll never give up looking for my baby.
Been around the world and I can't find my baby. I don't know when, I don't know why, why he's gone away. And I don't know where he can be, my baby, but I'm gonna find him.
We had a quarrel and I let myself go. I said so many things, things he didn't know and I was oh oh so bad and I don't think he's comin' back. He gave the reason, the reasons he should go and he said so many things he never said before. And he was oh so mad and I don't think he's comin', comin' back.
I did too much lyin', wasted too much time. Now I'm here a cryin'.
Been around the world and I can't find my baby. I don't know when, I don't know why, why he's gone away. And I don't know where he can be, my baby, but I'm gonna find him.
So open hearted, he never did me wrong. I was the one, the weakest one of all. And now I'm oh so sad and I don't think he's comin' back, comin' back.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj kluci! jmenuji se BOŽENA, z češtiny jsem po čtyřech letech manželství ztratil manžela s jinou ženou. Měli jsme krásné manželství, ale navázal vztah se spolupracovníkem, který ho pronásledoval. Žije nedaleko své práce a odmítal se mnou mluvit nebo se vrátit domů. Byl jsem tak zdevastovaný a bylo pro mě těžké zvládnout to. Velmi jsem se bál a potřeboval pomoc. Když jsem jednoho dne procházel internet, narazil jsem na poznámku Amber, která naznačovala, že Dr.Ogunze jí pomohla vyřešit její manželské problémy, obnovit rozbité vztahy atd. Cítil jsem, že bych ho měl vyzkoušet. Kontaktoval jsem ho e-mailem: drogunzesolutionhome@gmail.com a udělal pro mě kouzlo. O 28 hodin později za mnou přišel můj manžel a omluvil se za křivdy, které udělal, a snažil se to už nikdy neudělat. Od té doby se všechno vrátilo zpět do normálu. Já a moje rodina zase spolu šťastně žijeme .. Děkuji Dr.Ogunze. Pokud potřebujete kouzlo, které dokáže seslat kouzlo, které opravdu funguje, navrhuji, abyste ho kontaktovali. Nezklame vás a dokáže vyléčit také myomy. Dávám vám 100% záruku, že vám pomůže. Jeho e-mail: drogunzesolutionhome@gmail.com Díky Dr.Ogunze.,,
.....
(Saskya, 27. 1. 2013 16:10)
Rona si fakt nezaslúži...
to bude zaujímavé, keď sa znova stretnú, ak sa tak vôbec stane... :-/ :)
Re: .....
(xinef, 29. 1. 2013 12:04)To je pravda, že by si Ron zasloužil někoho lepšího, Harry je příšerný. Jak to dopadne, neprozradím. Děkuji za komentář.
A dobře mu tak!
(Midnight, 22. 1. 2013 17:33)Ha! Ivan! Tak konečně na něj taky došlo! Já jenom doufám, že Ron zůstane i po tom, co se mu Potter vyzná, někde jinde, než zpět po jeho boku!!
Re: A dobře mu tak!
(xinef, 29. 1. 2013 12:03)Rozhodnutí záleží na Ronovi a uvidíme, jak si vybere. Díky za komentář.
svědectví o tom, jak jsem svého bývalého milence vrátil s kouzlem lásky
(BOŽENA, 19. 10. 2019 23:04)