011. Po bouřce
Uběhla hodina, možná dvě, Severus ten čas ani nevnímal. Mraky za okny se protrhaly a ven si dralo cestu sluníčko. Paprsky sem tam proklouzly mezi oblaky a osvětlovaly deštěm zmáčenou krajinu.
„Tak a je po dešti,“ shrnul to Kevin.
„Pojedeš už?“ zeptal se Severus s bolestným píchnutím u srdce, když si uvědomil, že ho čeká opět samota.
„Asi ano, abych stihl včas dorazit domů.“
Severus svěsil ramena a sklopil hlavu. Škoda. Najednou si uvědomil, že ani nechce, aby Kevin odjížděl. S ním bylo vše prostě jiné. Živé. Měl pocit, že když je s ním, tak žije, a když je sám, je mrtvý a prázdný.
„Brzy zase přijedu,“ ujistil ho Kevin. „Mohl bych tu zůstat třeba přes víkend. Co ty na to? Mohli bychom zajít spolu do kina, na diskotéku nebo na nějakou jinou akci tady v okolí. Nebo jestli je tu něco zajímavého, hrad, zámek, monument, přírodní park mohli bychom se tam podívat. Anebo se tu jenom tak projít přírodou nebo na kole Co myslíš?“
Severus se usmál. „To je báječný nápad.“
„Tak za ty 3 týdny to můžeš promyslet. Znáš to tu líp než já. Můžeš mě něčím překvapit. Anebo to vymyslíme, až přijedu. Koneckonců budeš asi řešit to bydlení.“
„To ano, pokusím se s tím něco udělat,“ ujistil ho Severus.
„Myslíš, že to moje oblečení bude aspoň trochu suché?“ zeptal se Kevin opatrně.
„Jistě,“ zvedl se Severus z křesla, aby donesl Kevinovi jeho oděv. Na kouzla se lze vždy spolehnout. Když se Kevin oblékl, vyšli ven, kde byl příjemný svěží vzduch. Bylo chladněji.
„Tak…“ chtěl něco říct, ale nevěděl co.
„Měj se tu hezky, Toby. Prožil jsem s tebou jeden příjemný den a doufám, že nebyl poslední. Mrzí mě, že přijedu až za 3 týdny. Snad na mě vydržíš tak dlouho čekat.“
Kevin přesně vystihl to, co cítil i Severus. Kromě poslední věty. Na Kevina by vydržel čekat věčnost, kdyby věděl, že jednou dorazí.
Podali si ruce a pak Kevin nastoupil do auta. Už v té chvíli měl Severus pocit, že mu Kevin chybí.
Nastartoval auto a mudlovský vynález se rozjel. Ještě jednou ho Kevin pozdravil zdviženou rukou a pak auto zamířilo mezi domy pryč z tohoto labyrintu. Zabočilo za roh a pak mu zmizel na dobro.
Severus tam stál a zíral do dáli. Kevin byl pryč.
After the storm
Had passed
I wondered how long
The break in the clouds would last
I saw something in your eyes
I'm sure
(Oh baby) I saw it
Something in your eyes
I wanted it for myself
Pak si těžce povzdychl, otočil se a sklíčeně zamířil do prázdného domu. Usadil se do obývacího pokoje, kde seděl s prázdnou hlavou. Nevěděl, co cítí, co si myslí, kdo je ani proč tu je. Bez Kevina vše ztratilo svůj smysl.
I sit and I wait
And I stare
Still wishing for a divine intervention
To lift me from my chair
I saw something in your eyes
I'm sure
(Oh baby) I saw it
Something in your eyes
I wanted it for myself
Upřeně hleděl na místo, na kterém ještě před malou chvílí seděl Kevin, a představoval si, že tam stále je. Že se na něj usmívá, že s ním mluví. To jediné dávalo v Severusově životě smysl.
You and I have come so far
We've reached beyond the farthest star
Time and time and time again
I want you back
You were a friend
We can't pretend
I saw something in your eyes
I'm sure
(Oh baby) I saw it
Something in your eyes
I wanted it for myself
Jenomže teď to místo bylo prázdné stejně jako tento dům, jako tato ulice, tento kraj, Severusovo nitro. Tak tohle že je samota?
------------------------------
A/N: Použitý text skladby Saw Something od Davida Gahana (člen skupiny Depeche Mode). Skladba pochází z jeho druhého sólového alba Hourglass, které vyšlo v roce 2007. Autorem hudby je Gahan ve spolupráci s pány Christianem Eignem a Andrew Phillpottem.