Jdi na obsah Jdi na menu
 


003. Přítel

29. 6. 2011

Bylo pozdní odpoledne., když oba zcela špinaví a zaprášení vyšli z domu. Lapali po čerstvém vzduchu.

„Měl bych zajít pro auto,“ pronesl mudla, když popadl dech.

„Pro auto?“ podivil se Snape, neboť v mudlovských nástrojích se příliš nevyznal.

„Zaparkoval jsem ho na kopci u řeky,“ vysvětloval mudla. „Napadlo mě, že bude lepší, když budu hledat pěšky.“

Chvíli bylo ticho.

„Půjdeš se mnou?“ zeptal se Severuse s prosbou v hlase.

Snape zvedl k němu své hluboké oči. Kdy naposledy mu tykali? Kdy naposledy ho někdo žádal o takovou maličkost?

„Moc rád,“ usmál se Severus.

Mudla mu jeho úsměv oplatil.

Náhle v Severusovi hrklo.

Jak je možné, že jsem se usmál? Já se přece nikdy neusmívám? Co se to se mnou děje?

„Přátelé?“ zeptal se mudla a natáhl k němu ruku.

Severus překvapeně zamrkal. Něco takového by nikdy nečekal, ale bez zaváhání ruku přijal. Byla to dnes první věc, o které nezaváhal. Nenašel jediný důvod, proč by neměl chtít tohoto sympatického mudlu za přítele.

„Já jsem Kevin,“ stiskl mu mudla dlaň.

„Sev-“ spustil bezmyšlenkovitě, ale vmžiku se zarazil se, neboť si uvědomil, že nemůže použít své pravé jméno. Severus - takhle se mudlové nejmenují. Musí si své jméno změnit na mudlovské.

„Snape,“ rychle se opravil a místo křestního jména použil příjmení.

Jaké křestní jména dávají mudlové svým dětem?

„Tobias,“ dořekl po chvíli zaváhání. Tobias bylo jméno jeho otce a ten byl určitě mudla. Navíc to bylo Severusovo druhé jméno.

„Toby,“ usmál se Kevin. „Můžu ti tak říkat?“

Severus se musel velmi ovládat, aby se nezačal usmívat. Celá situace mi připadala nesmírně komická. Takže on se bude přátelit s mudly? Přikývl.

Bok po boku se vydali k autu.

„Toby,“ začal Kevin opatrně, „můžu se tě na něco zeptat?“

Severus zvedl zrak od cesty k mudlovi.

„Samozřejmě.“

„Co to máš na sobě za kostým?“

Severus náhle zbledl, neboť nebylo pochyb o tom, že si mudla všiml jeho zvláštního vzezření. Tušil, že tohle mu nemůže projít. Nevěděl, jak věrohodně vysvětlí, proč v takovém nádherném letním dnu má na sobě dlouhý černý hábit. Žádná dost uvěřitelná výmluva nebylo nadosah.

Chvíli bylo mezi nimi ticho a jenom kráčeli.

„Totiž,“ zakoktal se Snape. „To je divadelní převlek.“

„Ty hraješ divadlo?“ podivil se Kevin.

„Jako ochotník,“ dodal. „Cvičil jsem si svou roli.“

„Nechceš mi kousek předvést?“ zaprosil mudla.

„Raději ne,“ zarazil ho Severus. „Ještě pořádně neumím text.“

Aby odvrátil téma, zeptal se: „A co děláš ty?“

„Pracuji u policie jako vyšetřovatel.“

„Takže stojíš na té správné straně?“

„Ano, vždycky jsem chtěl bránit ostatní lidi, bojovat proti bezpráví, násilí a nespravedlnosti.“

A jsme u toho: pomyslel si Snape. Dobro versus zlo. Pán Zla, Smrtijedi versus Fénixův řád. A kde stál já?

Čas změnit téma.

„Žiješ sám, Kevine?“

„Ano,“ přiznal muž. „S přítelem jsme se rozešli před dvěma měsíci.“

„S přítelem?“ zarazila Severuse tato drobnost. Na tom bydlet s přítelem nebylo nic zvláštního, ale neobvyklé bylo tvrdit, že se s ním rozešel.

„Ano,“ připustil muž.

„Nemáš manželku ani děti?“ podivil se, jelikož nechápal, že by někdo tak sympatický mohl zůstat sám. O něj se přece musí ženy prát.

Kevin se usmál. „Ne, jsem gay.“

Nezdálo se, že by Severus pochopil.

„Homosexuál,“ objasňoval Kevin, ale Severusovi trvalo podstatně déle, než se mu rozsvítilo.

 „Prostě se mi místo žen líbí chlapi,“ ukončil to Kevin.

Severus zbledl a zděšeně si muže prohlížel.

Kevin se rozesmál.

„Nemusíš se mě, Toby, bát. To, že jsem gay, ještě neznamená, že budu balit každého chlapa, kterého potkám.“

Severus se pokusil o úsměv, ale nešlo to. Raději se soustředil na cestu a mlčel.

„Vadí ti, že jsem gay?“ zeptal se Kevin po chvíli.

„Cože?“ zvedl Severus nepřítomně zrak. „Ne.“

„Tváříš se trochu zaraženě.“

„To nic,“ ujistil ho Snape.

„Děje se něco?“

„Ne, ne,“ koktal Snape. „V pořádku.“

Rozhostilo se ticho, během kterého Severus usilovně přemýšlel, kam stočit řeč, aby si Kevin nemyslel něco špatného. V duchu se proklínal za to, že ho nic nenapadá. Jako by měl v hlavě vakuum, mozek bez myšlenek, totální prázdno v hlavě.

„Je krásný den, že?“

Bylo to jediné, co ho napadlo, a v mžiku se chtěl za tu větu zabít. Nic pitomějšího ho už napadnout nemohlo. Proklínal sám sebe. Budou mluvit o počasí!

„Ano, to je,“ souhlasil Kevin. „Posledních pár dní bylo velmi teplých. Ideální na koupání.“

Vážně? Severus ani nevěděl, jaké počasí bylo včera. Byl zavřený v domě se zataženými závěsy. Nevěděl nic o okolním světě. I kdyby mu pod okny vypukla revoluce nevšiml by si.

„Koupání,“ opakoval nepřítomně.

„Plaveš rád?“ zeptal se ho Kevin.

„Ehm,“ zarazil se Snape. „Jak se to vezme. Ani ne.“

„Já ano. Občas si s přáteli vyrazíme někam k vodě. Cestou sem jsem viděl jedno jezero. Skoro jsem chtěl zastavit a skočit tam.“

Ani nevěděl proč, ale Severus se snažil představit si ho, jak skáče do jezera. Bylo to silnější než on. Nedokázal tu myšlenku potlačit. Představoval si jeho vypracované tělo do pasu svlečené. Ještěže mudlové neumí číst myšlenky.

Najednou spatřil stát na břehu řeky auto. Věděl, že je to auto. Poznal tu věc, ne nadarmo vyrůstal ve městě, kde žili mudlové. Přešli po chátrajícím mostu a došli k vozu. Kevin otevřel dveře a něco vytáhl.

„Mám už strašný hlad,“ tvrdil a rozbalil si svou svačinu - obložený chleba.

„Dáš si taky?“ nabídl druhý z chlebů.

Severus zaváhal, ale přijal. Jedním z těch důvodů, proč přijal, bylo to, že už dlouho nejedl nic pořádného. S chutí se zakousl.

„Kdo ti to přichystal?“ vyzvídal.

„Já sám,“ přiznal Kevin. „Co odešel Lewis, musím se starat o sebe sám.“

„Chutná to skvěle,“ pochválil ho a sám nevěděl, proč to vlastně udělal.

„Díky,“ usmál se Kevin. „Aspoň vím, že aspoň něco si dokážu připravit.“

Cítil se tak skvěle ve společnosti tohoto muže. Nepamatoval si, že by se kdy takhle bavil. Lily byla jediná, která ho dokázala rozveselit. A Kevin byl druhý.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

krása

(tamias, 29. 6. 2011 12:47)

moc se mi tvoje povídky líbí nemohla sem se dočkat pokračování

Re: krása

(xinef, 8. 7. 2011 11:06)

Děkuji, to mě opravdu moc těší. Hned vložím další pokračování. :)