Interview s Blackem I.
Sirius Black. Drtivá většina kouzelnické společnosti zná tuto osobu jako nechvalně známého masového vraha mudlů. Jeho rukou mělo údajně zemřít na podzim roku 1981 v jedné mudlovské čtvrti dvanáct nevinných očitých svědků události, při níž měl zemřít Peter Pettigrew Blackovou rukou. Podle pozdějších informací Black Pettigrewa nikdy nezabil, stejně jako nikdy nepřipravil o život přítomné mudly. Pettigrew sám zinscenoval svou smrt, aby po dlouhá léta unikal spravedlnosti.
Sirius Black byl nedávno očištěn od veškerých křivých obvinění. Před rokem při bouřlivém soudním procesu byla prokázána jeho nevina a po dalším roce dlouhých soudních protahů Black ukončil svůj vleklý soudní spor s Ministerstvem kouzel ohledně vysokého finančního odškodnění za léta nezákonného odsouzení k doživotnímu žaláři. Ve své žalobě napadl důvěryhodnost celého procesu, zpochybnil legalitu použitých metod při dokazování jeho viny a obvinil soud z nezákonného a protiprávního postupu.
Při našem setkání v příjemné přátelské atmosféře jsem se dozvěděla, že svou žalobu spíše než z vlastní vůle podal z popudu své nové přítelkyně. Čistě osobně mi řekl, že on sám nemá zájem o jakékoli peněžní obohacení, neboť dědictví svých předků považuje za dostačující. Rozpaky, s nimiž o této skutečnosti mluvil, mě přinutily domnívat se, že celá tato situace s žalobou je mu trapná. Připustil, že chápe rozhodnutí své partnerky, která se cítí dotčená tím, že díky úřadům byla jeho pověst poškozena a dlouhá léta svého života ztratil neprávem odsouzen za mřížemi Azkabanu, ovšem uznal, že částka uvedena v žalobě, kterou navrhla jeho přítelkyně, se mu zdá poněkud přemrštěná. On sám by se spokojil pouze s veřejnou omluvou.
Sirius Black je také potomkem velmi slavného a starobylého kouzelnického rodu. On sám na svůj původ není hrdý a příliš se jím nevychvaluje, přesto nemůže popřít, že je posledním potomkem tohoto rodu a na jeho bedrech spočívá odpovědnost za osud klanu Blacků.
Při otázce na tento fakt se ho zmocnily rozpaky a podal vyhýbavou odpověď, zda bude pokračovat v tradicích svého rodu a zplodí právoplatného dědice.
Jeho vyhýbavá odpověď je ovšem pochopitelná. On sám nemá ambice pokračovat v rodinných tradicích. Pokud by nezůstal starým mládencem, rád by aspoň absolutní potupu vlastního rodu k dokonalosti tím, že by si vzal čistě mudlovskou dívku, čímž by naprosto zesměšnil rodinné tradice, kdy si příslušníci jeho rodu brali pouze čistokrevné a jejich heslo znělo navždy čistí.
Faktem ale zůstává, že jeho současná přítelkyně jistě touží vstoupit se svým milým do svazku manželského a Sirius proto nemá odvahu, vynášet jakékoli unáhlené výroky ohledně plánů, zda se ožení a zplodí potomka. K jeho mrzutosti naneštěstí jeho vyvolená pochází z kouzelnické rodiny, u které se až do třetího kolene se nedá vysledovat žádná mudlovská krev. Nakonec mu přece jenom hrozí, že by mohl zachovat jméno svého rodu a pokračovat v jeho tradici, přestože se tomu vždy bránil.
Náš rozhovor samozřejmě zabloudí i k jeho pracovnímu životu, i když on sám přiznává, že po finanční stránce je zabezpečený až do smrti, tedy svou profesi může pojmout spíše jako koníček než zdroj obživy.
V našem interview nesmí taktéž chybět četné zmínky o jeho nové přítelkyni. Tedy – je to spíše jeho jediná známost (nesejde na tom či nezávazná nebo vážná, i když jeho přítelkyně je přesvědčená, že je to rozhodující faktor) od útěku z Azkabanu. On sám přiznává, že jako dvacetiletý mladík byl příliš mladý na vážný vztah s dívkou a od uvěznění do Azkabanu neměl žádnou příležitost navázat jakýkoli vztah.
Jmenuji se Lenka Láskorádová a zcela exkluzivně jsem pro vás udělala jedinečný rozhovor s tímto velmi příjemným chlapíkem, který se neustále rozkošně usmívá, jako by se léta strádání v Azkabanu na jeho psychice nepodepsala. Je neuvěřitelné kolik optimismu a radosti se skrývá v tomto muži po prožitých útrapách a mukách.
Toto výjimečné interview by nemohlo vzniknout bez milého svolení jeho partnerky, která hlídá veškerá prohlášení svého přítele a dohlíží na to, s kým Sirius mluví a o čem. Jsem ráda, že díky svým známostem s touto dívkou (obě jsme byly členkami Brumbálovy armády), jsem mohla udělat se Siriusem tento zajímavý rozhovor.
Jinotaj vám přináší netradiční rozhovor se Siriusem Blackem, masovým vrahem, nejslavnějším azkabanským vězněm a potomkem slavného rodu Blacků.
***
Potkali jsme se v Děravém kotli, kde Sirius Black sklidil nevídaný úspěch se svým vystoupením. Následně jsem ho směla navštívit v jeho skromné šatně, přestože jeho přítelkyně na něj úzkostně dohlížela. Není lehké být přítelkyní někoho, kdo má tolik obdivovatelek na každém kroku a je pochopitelné, že tento milý muž potřebuje bodyguardy. Jeho partnerka je velmi silná a razantní žena a Black připustil, že bez ní by byl bezradný s davem pubertálních dívek.
Sedím u malého stolku v jeho šatně a čekám, až se Sirius dostaví k interview. Podle informací jeho partnerky se právě nachází ve sprše. Jeho mladá přítelkyně si na chvíli usedá vedle mě a vášnivě se rozvypráví o tom, jak úžasný je její přítel na pódiu. O jeho vystoupení přímo básní a lehce se zasní při zmínce, jak vyčerpaný její přítel po každém takovém vystoupení bývá, protože do nich dává veškerou svou energii. Popisuje, jak ji přitahují drobné kapičky potu, které se vždy objeví na jeho tváři a nemůže odolat, když její milý dojde do šatny v propoceném šatu, na kterém nezůstane ani jedna suchá niť. Nejraději by se po něm v takové chvíli vrhla. Ovšem dodává, jak je nutné, aby si následně Sirius po takovém pracovním nasazení dostatečně odpočinul, tudíž je toto interview čistou výjimkou v praxi. Není ráda, když jejího miláčka po tak namáhavém vystoupení neodbytní novináři otravují hloupými otázkami. S milým úsměvem na tváři dodává, že to rozhodně není můj případ.
Konečně se na scéně objevuje Sirius Black. Právě vyšel ze sprchy a nedbale si utírá mokré vlasy do ručníku. Domnívám se, že kromě bílého županu, který odhaluje jeho mužnou hruď pokrytou tetováními, nemá na sobě vůbec nic. (To jsem asi neměla psát. Nezletilé dívky teď budou asi šílet.)
Poté mě zpozoruje a zeširoka se na mě usměje. Na svou přítelkyni zamrká, ona se následně zahihňá. Obě vstaneme. Sirius mi podá ruku na pozdrav, pak políbí svou partnerku a usedá vedle ní k malému stolku v jeho šatně přímo naproti mě. Drobné krůpěje mu stékají po tváři a dopadají na černou desku dřevěného stolu. Políbí svou přítelkyni a přivine ji k sobě.
Očividně má dobrou náladu. Jeho vystoupení sklidilo nevídaný úspěch a on cítí hrdost a uspokojení se svým výkonem, přestože dodává, že Severus Snape (rodinný přítel) si myslí něco úplně jiného.
Sirius doslova cituje slova svého přítele Severuse Snapea, který se o jeho uměleckých schopnostech vyjadřuje následovně: „Zde nejde o tvé schopnosti jako spíše o vzhled. Všimni si, že mezi diváky se pohybuje neuvěřitelné množství hysterických pubertálních dívek, jimž nezáleží na kvalitě zpěvu či textu jako spíše na tom, co máš (či nemáš) právě na sobě.“
Sirius dodává, že slovo nemáš Severus vždy zdůrazňuje, a připustil, že od té doby si nikdy na jevišti nesvlékl košili. Navíc má strach povolit si byť jen knoflíček u krku, aby nezpůsobil hysterii v prvních řadách.
Přemýšlím, jak vhodně začít naši konverzaci. Skončivší vystoupení se nabízí jako vhodné zahřívací téma.
Otázka první
Jinotaj: „Takže ty zvěsti, že se v současné době věnuješ zpívání, jsou pravdivé?“
Sirius: „ Podle Harryho ano.“
Nutno dodat, že jeho přesná odpověď v překladu zní: „Pokud se na to díváte z pohledu mého kmotřence, tak se zpěvu věnuji. Ten totiž mé výkony za zpěv opravdu považuje.“ Čili odpověď pro nás ostatní zní, ať už se věnuje čemukoli, zpěv to rozhodně není, i když si to on a jeho kmotřenec myslí.
Není mi jasné, zda má Harry hudební hluch či svému kmotrovi lže, aby ho potěšil a neublížil mu. Možná jenom nemá dost odvahy, aby svému kmotrovi přiznal tvrdou pravdu do očí tak, jako to udělal Harryho partner Severus.
Harry má totiž ke svému kmotrovi velmi silný citový vztah. Poté, co přišel o oba své rodiče, je pro něj Sirius jediný žijící příbuzný (kromě Dursleyových, ke kterým ho ovšem nepojí žádné citové pouto).
Je mi líto, že jenom tak málo lidí má odvahu říci Siriusovi pravdu do očí. Mnohá média ho jako profesionálního muzikanta ignorují a divím se, že si jejich slova nebere tento příjemný muž k srdci. Dokonce jeden hudební plátek o něm napsal, že je cokoli kromě seriózního umělce.
Otázka druhá
Jinotaj: „Je zpěv profesí, kterou by ses dokázal uživit?“
Sirius: „ To si pište, že ano.“
O svých hudebních schopnostech je skálopevně přesvědčený, což je neuvěřitelné. Kdo ho může nechávat ve slepé naději, že z něj bude jednou nový Johnny Cash?
Otázka třetí
Jinotaj: „Plánuješ vydat album?“
Sirius: „Severus o tom pochybuje.“
A já se ani nedivím Severusovým pochybám. Nejsem si jistá, které hudební vydavatelství by vydalo takový propadák. Zůstává možnost, že Sirius vydá album na vlastní náklady. Ostatně majetek na to má. Obávám se však, že by mohl být prodejem svého alba značně zklamaný. Nedokážu si totiž představit, kdo by si něco takového mohl koupit.
Na druhou stranu nemůžu popřít, že jeho koncerty navštěvují mraky pubertální dívek, které jsou jím přímo posedlé. Nedivila bych se, kdyby si něco tak hrozného nakonec koupily, protože to vydal jejich „miláček“.
Proto se nabízí další otázka. Mají vkus jeho posluchači (respektive posluchačky)? Očividně jeho vystoupení sklízí úspěch, zdá se tedy, že na jeho koncerty chodí buď hluší lidé, anebo lidé bez hudebního sluchu a vkusu.
Otázka čtvrtá
Jinotaj: „Líbí se tvůj zpěv lidem?“
Sirius: „Levandule tomu věří, a já bych ji nerad zklamal.“
Poprvé jsme v našem rozhovoru zmínili jeho přítelkyni. Jedná se o Levanduli Brownovou. Obyčejnou čarodějku, jejíž aktuální profesí je „být přítelkyní Siriuse Blacka“. Velmi razantně se však zapojuje i do dalších Blackových aktivit – je jeho tiskovou mluvčí, manažerkou, správkyní majetku, hospodyní a milenkou. Což následně dokazuje, když se omluví, že musí na chvíli odejít, aby si pohovořila s organizátory o honoráři a platebních podmínkách.
Otázka pátá
Jinotaj: „Napsal jsi již pro svou přítelkyni zamilovanou skladbu?“
Sirius: „Ani v nejmenším.“
Sirius Black připouští, že sám neumí komponovat skladby. Prezentuje pouze cizí kompozice, dělá tzv. převzaté skladby. Připustil, že má pouze jednu vlastní skladbu, kterou pro něj napsal jeden blízký přítel, který by ho ale zabil, kdyby jeho jméno zmínil. Proto tuto skladbu ( hodou okolností jeho nejpopulárnější singl) vydává za vlastní kompozici. Jinotaj má důvod domnívat se, že tím nadaným komponistou oné skladby je blízký Siriusův přítel Severus Snape.
Otázka šestá
Jinotaj: „Jsi rád středem pozornosti?“
Sirius: „Ano – bohužel.“
Právě jsme našli odpověď na to, proč se stal umělcem. Ať už jsou jeho umělecké schopnosti jakékoli, Sirius touží po pozornosti a rád se ukazuje na pódiu. Snad i proto ignoruje narážky na svůj falešný zpěv a katastrofální projev. I když se musí uznat, že přestože nezvládá dokonalý zpěv, show udělat umí, a to se mladým dívkám očividně líbí. Navíc je i pohledný.
Otázka sedmá
Jinotaj: „Řekl bys o sobě, že jsi zábavný?“
Sirius: „Tohle chtěl vědět i Harry, ale neřekl jsem mu to, a neřeknu to ani tobě.“
Sirius odmítá přímou odpověď, co si o sobě myslí. Na každém vystoupení baví davy dívek, ale přesto neodpovídá na otázku, jestli si o sobě myslí, že je skutečně zábavný. Možná sám sebe považuje za nudného člověka, který se raději rozvaluje v pohodlném křesle u krbu.
Po otázkách na jeho pracovní kariéru se vracíme do jeho temné minulosti a náš rozhovor na chvíli sklouzne k letům strávených za mřížemi v Azkabanu.
Otázka osmá
Jinotaj: „Líbilo se ti, když tě označovali za masového vraha?“
Sirius: „Prosím? Nejspíš jsem špatně rozuměl, ale rozhodně ne.“
Přiznávám, že mé úvahy byly poněkud zkreslené. Žádný neprávem odsouzený vězeň nemůže cítit hrdost, když jej označují za nelidskou bestii.
Pokud mluvíme o Blackovi a Azkabanu naskýtá se jedna klíčová otázka. Sirius Black je stále jediný člověk, kterému se kdy podařilo z Azkabanu uprchnout. V tomto ohledu nebereme v potaz hromadné útěky Smrtijedů, jímž bylo navíc pomáháno zvenčí. Nejsem jediná, jež by ráda znala odpověď na otázku, jak se mu takový hrdinský kousek podařil. Zdali tento útěk plánoval léta, či to bylo operativní využití vhodných podmínek k útěku.
Otázka devátá
Jinotaj: „Mohl bys nám říct, jak se ti podařilo utéct z Azkabanu?“
Sirius: „Takovými otázkami mě prosím neotravuj.“
I po tolika letech si Sirius tohle malé tajemství drží pro sebe. Tím udržuje kolem své osobnosti jistou mystičnost a záhadnou auru.
Otázka desátá
Jinotaj: „Cítíš se nějak výjimečně díky faktu, že jsi jediný azkabanský vězeň, kterému se kdy podařilo uprchnout?
Sirius: „No dovol! Ale tohle mě uráží.“
Zdá se, že jakékoli zmínky o výjimečnosti se tohoto muže hluboce dotýkají. On sám se považuje za velmi obyčejného muže. Nikdy netoužil ani po bohatství či slávě a jediné, co si přeje, je žít jako normální člověk. A po tolika letech strávených ve vězení se vlastně není čemu divit.
Otázka jedenáctá
Jinotaj: „Líbilo se ti v Azkabanu?“
Sirius: „S nadšením můžu říct, že ano.“
Odpověď na tuto otázku nám dává znát, že podmínky v Azkabanu nebyly nejhorší. Mnoho vězňů končí s psychickými problémy, schizofrenií či totálním pomatením mysli, ale to není Blackův případ, který léta strávená v Azkabanu přežil bez hlubší psychické újmy. Zdá se tedy, že podmínky v Azkabanu byly pro něj přijatelnější než pro ostatní vězně. V rámci možností tedy nebylo v Azkabanu tak zle.
Otázka dvanáctá
Jinotaj: „Dokázal by ses tam ještě vrátit?“
Sirius: „Nerad bych řekl, že ano.“
Z jeho hlasu lze vycítit, že se tohoto místa nebojí.
Otázka třináctá
Jinotaj: „Léta jsi odolával tlaku Mozkomorů. Málokdo by jim dokázal vzdorovat tak dlouho, aniž by se zbláznil. Bojíš se vlastně těchto odporných stvoření?“
Sirius: „Jen velmi nerad to přiznávám, ale vlastně ano.“
Není příliš hrdý, když přiznává, že má z Mozkomorů strach. Zřejmě očekává, že po tolika letech prožitých v jejich blízkosti si budeme myslet, že si proti nim vytvořil jistou obranu. Očividně bude tato domněnka mylná. I Sirius Black je člověk.
A mě ještě zajímá, zdali pobyt v Azkabanu nezanechal na jeho psychice nějaké známky.
Otázka čtrnáctá
Jinotaj: „Máš to v hlavě v pořádku?“
Sirius: „Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel.“
Opouštíme téma Azkaban a volně přecházíme na jeho vztah k Harrymu a Severusovi.
Otázka patnáctá
Jinotaj: „Jak jsi reagoval, když ses dozvěděl o vztahu Harryho a Severuse? Je o tobě známo, že Severuse nenávidíš. Nechtěl jsi ho v tu chvíli, kdy ses o nich dozvěděl, zabít?“
Sirius: „To je snad nějaký vtip? Jasně, že ne.“ Odpovídá s údivem.
Otázka šestnáctá
Jinotaj: „Ale vadil ti jejich vztah? Byl jsi proti tomu?“
Sirius: (štěkavý smích)
Popírá, že by byl zaskočený faktem, že jeho kmotřenec má vztah s jeho letitým rivalem (vlastně jistou dobu společným rivalem). Tvrdí, že Harrymu štěstí vždycky přál a nezáleželo na tom s kým. Nejsem si tak zcela jistá, zdali to tak skutečně proběhlo a Sirius přijal Severuse do rodiny s otevřenou náručí.
Otázka sedmnáctá
Jinotaj: „Myslíš si, že Harryho vztah se Severusem nemá budoucnost?“
Sirius: „To by Levandule nedovolila.“
Zdá se, že jeho přítelkyně je velmi aktivní ve všech směrech. Zatímco podává žalobu na Ministerstvo jeho jménem, zařizuje mu vystoupení, organizuje společenský život, vede jeho domácnost, mimo jiné se také stará o vztahy jeho přátel a převážně Siriusova kmotřence. Nelze jinak, než obdivovat její schopnosti.
Otázka osmnáctá
Jinotaj: „Takže mám tomu rozumět tak, že máš Severuse vlastně rád?“
Sirius: „James by asi nebyl hrdý na to, co bych teď řekl.“
Vzhledem k tomu, že Harryho otec, James Potter, Severuse Snapea nesnášel, lze se domnívat, že jeho přímá odpověď na otázku by zněla ano. James Potter by nebyl rád, kdyby se dozvěděl, že jeho nejlepší přítel má rád Severuse - člověka, který byl po dlouhá léta jejich úhlavní rival.
Otázka devatenáctá
Jinotaj: „Je podle tebe Severus vtipný?“
Sirius: „Na to se mě ptají skoro všichni.“
Podle jeho znechuceného výrazu lze soudit, že je podobnými typy otázek ohledně Severuse a jeho vztahu k němu již znuděn. Přesto se nevzdávám, že dostanu kýženou odpověď.
Otázka dvacátá
Jinotaj: „A je tedy zábavný?“
Sirius: „Je smutné, že mi nikdo nevěří, když říkám, že ne.“
Otázka dvacátá první
Jinotaj: „Máš s Harrym přátelský vztah?“
Sirius: „Levandule si myslí, že ano.“
Otázka dvacátá druhá
Jinotaj: „Chceš tím říct, že tvá přítelkyně žárlí na Harryho Pottera, protože máš k němu velmi blízko?“
Sirius: „Děláš si legraci?“
Otázka dvacátá třetí
Jinotaj: „Připomíná ti Harry Jamese?“
Sirius: „O víkendu rozhodně ne.“
Nabízí se otázka, co se tak důležitého děje o víkendu, neboť jindy mu Harry připomíná Jamese skoro neustále. Bližšího vysvětlení se ovšem nedočkám.
Otázka dvacátá čtvrtá
Jinotaj: „Jsi pověrčivý?“
Sirius: „Například Remus o tomhle nepochyboval ani na chvíli.“
Otázka dvacátá pátá
Jinotaj: „Jsi pravidelným čtenářem našeho měsíčníku?“
Sirius: „Tak to pravda rozhodně není.“
Otázka dvacátá šestá
Jinotaj: „Stále žiješ v domě svých rodičů na Grimmauldově náměstí číslo 12?“
Sirius: „Prvně mou adresu jsi přímo zmiňovat nemusela, za druhé to snad ne. Jsem rád, že tam již nežiji.“
Na otázku, kde přesně je místo jeho pobytu, konkrétně neodpovídá. Chápu, že si chce před svými fanynkami uchovat soukromí. Není pochyb o tom, že v opačném případě by mu chodily denně tisíce obdivných dopisů. Popřel taktéž fakt, že by žili u Levanduliných rodičů, takže mají očividně vlastní bydlení, i když neupřesnil, zda se jedná o byt či rodinný dům.
Když už jsme řeč stočili k jeho obydlí, které sdílí se svou přítelkyní, naskýtá se jako další téma jeho rodinný život. Plánuje rodinu?
Otázka dvacátá sedmá
Jinotaj: „Nikdy ses nechtěl oženit?“
Sirius: „Několik hodin ano, a pak zase ne.“
Vzhledem k tomu, že v minulosti neměl vážný vztah, zdá se, že se teď bavíme o aktuálním vztahui. Z jeho odpovědi vyplývá, že Sirius si občas není jistý tím, zdali se s ní chce oženit či ne. Ovšem můžeme ho uklidnit, že není jediný, kdo občas pochybuje o svém vztahu.
Otázka dvacátá osmá
Jinotaj: „Plánuješ, že se konečně usadíš a založíš rodinu?
Sirius: „V každém případě ano.“
Z jeho odpovědi lze usoudit, že po rodině skutečně touží, ale není si jistý, zdali si přeje, aby se tak stalo v brzké době. Ale kdoví…
Otázka dvacátá devátá
Jinotaj: „Myslíš si, že nás nějakou svatbou v brzké době překvapíš?“
Sirius: „Severus říká, že ne, ale já říkám ano.“
Z jeho odpovědi lze vycítit, že Sirius musí před Severusem, který o něm neustále pochybuje, pořád něco dokazovat. Přestože si není úplně jistý, zda je na manželství připraven, aby Severusovi dokázal, že to zvládne, tak to udělá. Jde o jakousi psychologickou válku mezi těmi dvěma.
Když mu Severus řekne, že neumí zpívat, Sirius schválně natočí desku. Když Severus nevěří, že ten starý lišák a lamač dívčích srdcí dokáže udělat tak důležitý krok ve svém životě, tak se schválně ožení, aby mu dokázal, že umí být dobrým manželem.
Ostatně má na to svůj věk. Dlouhá léta strádal v Azkabanu a teď jistě touží po klidném rodinném životě. Není příliš vybíravý, a tak se uvázal k první dívce, kterou potkal a jež mu nabídla své city. Ne, že by ji nemiloval.
Potkal ji v době, kdy byl považován za zločince. Ať už si ho získala tím, že byla první ženou, která o něj projevila zájem od útěku z Azkabanu či se do ní skutečně zamiloval, zůstali spolu. Věřila v jeho nevinu, stála při něm v nesnadné životní situaci, a byla by hloupost, kdyby se vzdal této dívky do nepohody. Levandule měla svého času jisté úlety s několika chlapci, ale od té doby, co potkala Siriuse se hodně změnila. Je na ní vidět, jak svého přítele bezmezně miluje.
Otázka třicátá
Jinotaj: „Takže si ji chceš opravdu vzít?“
Sirius: „Jen na rozkaz.“
A jak dodal, koho jiné by ten rozkaz byl než její. Dělá si samozřejmě legraci. Občas se sice může zdát, že ho má Levandule v hrsti, ale je to jenom zdání. Sirius někdy potřebuje popostrčit k akci, ale ne dotlačit.
Otázka třicátá první
Jinotaj: „Chtěl by sis s ní pořídit Blacka juniora?“
Sirius: „Rozhodně ne.“
Očividně není připraven na roli otce, a tak se této úloze brání. Otázkou ovšem je, co si myslí jeho přítelkyně, protože jak je známo, tak ta má vždy poslední slovo.
Otázka třicátá druhá
Jinotaj: „A ona by děti chtěla?“
Sirius: „Samo sebou.“
Myslím, že máme jasno, zda se dočkáme Blacka juniora.
Otázka třicátá třetí
Jinotaj: „Je ve vašem vztahu dominantním typem ona?“
Sirius: „Nemyslíte, že tohle je dost intimní otázka?“
Ohledně tématu dominance své přítelkyně reaguje poněkud citlivě. Zřejmě mu tak káže jeho mužská ješitnost. Faktem ale zůstává, že se občas zdá, jako by mu Levandule linkovala život, což on rád popírá. Jeho přítelkyně má na něj značný vliv a on kvůli ní dělá i věci, které by za jiných okolností neudělal. Ovšem je možné, že díky Azkabanu občas neví, co se svým životem, a tak je rád, když mu někdo řekne co a jak.
Otázka třicátá čtvrtá
Jinotaj: „Řekl bys o ní, že je typický ženský typ?“
Sirius: „Nikdy!“
Levandule na jednu stranu působí velmi žensky, ale Sirius dodává, že kdybych ji viděla provádět obranná kouzla, nemyslela bych si, že je ženský typ. S čímž samozřejmě souhlasím. Obě jsme byly přece členkami Brumbálovy armády, a již tehdy jsem si všimla, že je velmi zdatná čarodějka, která by dokázala ubránit svého milého či děti. Takže nejenže umí být ženská a něžná, umí být také silná a neústupná. Při bitvě o Bradavice prokázala, že má značnou dávku odvahu a umí se postavit a statečně bojovat za správnou věc.
Otázka třicátá pátá
Jinotaj: „Měl jsi před Levandulí hodně partnerek?“
Sirius: „Něco takového by mě nenapadlo ani ve snu.“
Očividně to s jeho záletnictvím a sváděním nebude tak horké. Zřejmě půjde o dezinterpretaci a nepravdivé fámy.
Otázka třicátá šestá
Jinotaj: „Kolik jsi měl sexuálních partnerek? Více než jednu?“
Sirius: „Snad jen v těch nejdivočejších snech.“
Tak tohle je nejvíce šokující odhalení našeho rozhovoru. Sirius měl ve svém životě pouze jednu známost! I když není konkrétní, odhaduji, že šlo o nějakou vdanou čarodějku, která ho zaučila do tajů erotiky. Z jeho vyznání je tedy patrné, že zkušeností za svého života mnoho neposbíral.
Otázka třicátá sedmá
Jinotaj: „Takže to, že jsi byl svůdník, ještě neznamenalo, že jsi s nimi spal? Spal jsi vůbec s nějakou tvou obdivovatelkou?“
Sirius: „Do toho ti nic není.“
Odpovídá podrážděně, z čeho usuzuji, že odpověď zní ne. Jak roztomilé, když se dozvíte, že údajný Casanova byl ve skutečnosti velmi stydlivý mladíček. Zřejmě jeho sváděcí metody nebudou tak horké. Očividně byl jenom pohledný, což stačilo k tomu, aby se na něj dívky přilepily jako na karamel. Jejich zájem ho musel přivádět do rozpaků a sám nevěděl, co si se zástupy obdivovatelek počít. Nesmělý chlapec díky své stydlivosti propásl šanci vyspat se s půlkou studentek bradavické školy.