12. Snape je vážně divný
Asi o dvě hodiny později se v té samé pracovně objevil Snape. Vlastně neobjevil, ale normálně přišel. Přemisťování v Bradavicích je totiž nemožné. Ale to vám jistě nemusím vysvětlovat.
„Volal jste mě, Brumbále?“ vyzvídal, aniž by stačil za sebou zavřít dveře.
Brumbál stál opět u okna a hleděl na bradavické pozemky. „Ano,“ odpověděl.
Severus se bez svolení pohodlně usadil do křesla. Rozhlédl se po pracovním stole a namátkou si vytáhl jednu písemnost.
„Nechcete snad po mně, abych za vás vyřizoval vaše úřední povinnosti?“ zeptal se otráveně a a začetl se do obsahu onoho pergamenu.
Brumbál navzdory svému pokročilému stáří nezvykle rychle překonal vzdálenost, která je dělila, a poněkud vztekle mu vytrhl listinu z rukou. „Co mi řekneš k Nevillovi?“ vypálil na něj.
„Je to milý chlapec,“ pronesl Snape líně, přehodil si nohu přes nohu, natáhl se dozadu, položil si obě ruce na opěrky a vzhlédl k Brumbálovi. „Učenlivý, i když jeho studijní výsledky v lektvarech jsou naprosto katastrofální.“
Brumbál se zamračil. „Tohle jsem slyšet nechtěl.“
„Ne?“ pronesl Snape zdánlivě překvapeně. „Myslel jsem, že se bavíme o Nevillovi.“
„O jeho dopisech,“ zavrčel ředitel a provrtával Snapea přísným pohledem. Snape se ale tvářil naprosto klidně.
„Je s nimi snad něco v nepořádku?“ předstíral obávaný profesor lektvarů, že nerozumí.
Brumbál se zamračil ještě víc. „Chtěl jsem snad po tobě, abys to zarazil!“
„Ach, tak!“ zatvářil se Snape, že konečně pochopil. „A neřekl jsem vám náhodou, že to v mých silách není?“
„Myslel jsem, že jsi schopnější,“ pronesl Brumbál vážně. „Očividně jsem tě přecenil. Jsem tedy nucen vzít věci do svých rukou.“
„Už se těším,“ ucedil Snape pobaveně.
„A ještě něco, Severusi,“ přerušil ho ředitel. „Doslechl jsem se, že učíš mladého pana Malfoye černou magii.“
„Kdo vám to řekl?“ opáčil Snape a očividně ho ona maličkost velmi zajímala.
„To není důležité,“ zatrhl ředitel jeho výzvědy. „Podstatné je, jestli je to pravda.“
Snape si unaveně povzdechl. Přeměnil svou pozici. Tentokrát si přehodil pravou nohu přes levou.
„Nevím, jestli se tomu, co pan Malfoy předvádí, dá říkat černá magie,“ začal Snape opatrně. „Draco nemá dost odvahy, aby využil celý její potenciál. Ten chlapec je úplně neškodný. Zkoušel například kletbu Imperius na kryse a i na tak malém tvorovi selhal. Neměl jsem to srdce, takže jsem její mysl musel posednout, aby nebyl Draco zklamaný. Co se týká kletby Cruciatus, tak to bych viděl pouze na slabou bolest hlavy. A Avada Kedavra… jeho kletba není dost silná, aby zabila i tak bezvýznamného tvora jako je krysa. Draco samozřejmě před svými přáteli nepřizná, že žádnou krysu nakonec nezabil, ae věřte mi, Brumbále, jestli máte strach, tak zabít by vás ten chlapec nikdy nedokázal.“ Pak se pohodlně zavrtěl ve svém křesle. „Spokojen s mou odpovědí?“
Brumbál se tvářil o poznání klidněji. „Ale měl bys s tou černou magií přestat.“
„To samé jsem doporučil i Dracovi,“ souhlasil Snape horlivě. „Je skvělý v lektvarech, a bylo by škoda, kdyby svůj talent zahodil. Poradil jsem mu, že lektvary jsou pro něj mnohem perspektivnějším oborem.“
„V pořádku,“ pokynul hlavou bradavický ředitel spokojený se Snapeovou výpovědí. „Toto slyším moc rád. Jenom s těmi dopisy jsi mě zklamal. Nutíš mě zasáhnout mnohem radikálněji.“
„Brumbále, těším se, až vás, starého, šedivého dědka, uvidím v akci,“ pronesl Snape očividně nadšený, až ředitel bude podstupovat důraznější kroky. „Jak bych si to mohl nechat ujít? Možná právě toto byl důvod, proč jsem ony dopisy nezarazil. Už rozumíte?“
„Severusi, takové chování si vyprošuji,“ pokáral ho ředitel. „Raději si zalez do té tvé sklepní díry a nevylézej z ní!“
„Jaká milá slova, Brumbále!“ povytáhl Snape se zaujetím pravé obočí.
„Mohl jsem tě dávno vyhodit,“ zamračil se ředitel přísně.
„Jistě,“ protáhl Snape líně, „ale když toho nebyl doposud schopen, asi máte pádný důvod, abych zůstal. Za jiných okolností mě totiž můžete vyhodit úplně kdykoliv a bez udání důvodu.“
„Mohl bych,“ připustil ředitel, „ale noví profesoři se shánějí dosti komplikovaně.“
„To je slabá výmluva,“ zhodnotil to Snape.
„Tak profesoři tvých kvalit,“ opravil se Brumbál. „Ale nemohu tě vyhodit, protože mám za tebe zodpovědnost.“
„To jste namluvil sám sobě?“ povytáhl Snape tentokráte druhé obočí.
„Tady jsi v bezpečí,“ vysvětlil Brumbál.
„Já?“ opáčil Snape nadmíru překvapeně a obě jeho obočí vyletěla do závratných výšin. „Chtěl jste snad říci, že ostatní jsou v bezpečí, když jsem tady JÁ.“
„Máš málo práce, Severusi, že tu se mnou diskutuješ?“ zpražil ho Brumbál výmluvným pohledem.
„No, vidíte! Já zapomněl,“ vyskočil Snape z křesla a horlivě vysvětloval: „Mám lekci s tou Láskorádovou. Je to vážně moc pěkná holka. Má vážně úžasné vlasy. Jenom si do ní kousnout. Je přímo k sežrání. Ještě že s ní chodí ta Weasleyovic holka. Nedokážu si představit, co bych dělal, kdybychom tam byli s Lenkou sami.“
„Severusi!“ vykřikl Brumbál šokovaně.
„Ale no tak, Brumbále,“ usmál se na něj Severus zářivým úsměvem. „Co si o mně myslíte? Já svého postavení nikdy nezneužil.“
„Jednou podlehnete svým pudům,“ varoval ho Brumbál temně.
Severus se mile usmál. „Bude mě těšit, že vina padne na vás, zatímco já jí budu zproštěn. Jste to totiž pouze a pouze vy, kdo mě zde zaměstnal. Navzdory tomu všemu, co o mě víte.“ Pak se zatvářil samolibě. „Ale nemějte strach, pane řediteli, učím už několik dlouhých let. A zatím se nic nestalo. Buďte v klidu.“
A aniž by řekl cokoli více, otočil se a odplachtil z místnosti.
Komentáře
Přehled komentářů
Za venovanie, potesilo:-) Hoci som sa nedozvedela kto to pise,aspon som sa zasmiala. Dobra bola ta posadnuta krysa:-) A ked budes mat chut a cas, sup, sup do dalsich rozpisanych poviedok:-)
Re: vdaka....
(xinef, 19. 11. 2013 11:22)
Oj, říkáš každý den? Já jsem zjistila, že na rozdíl od jiných autorů nemám tolik času, abych psala a pracovala na svých www stránkách denně. Vůči svým čtenářům mě to mrzí. I to je ten důvod, proč se nesnažím jinde propagovat, abych získala určitý počet čtenářů, protože si myslím, že bych je svým nepravidelným přidáváním spíše zklamala. Na druhou stranu i pozitivní komentáře dokážou povzbudit a nakopnout autora k dalšímu psaní. Snažím se na komentáře reagovat (chodí mi upozornění mailem) a moc za ně děkuji.
Kdo píše tajemné dopisy, na tom teď stojí celá povídka, takže vyzradit tajemného pisatele by nebylo ideální. Mám ovšem obavu, že budu předvídatelná, a všichni si to velmi rychle domyslí, čím více bude indicií. A ano, povídka je celá parodie, takže nikdo nebude věren svému charakteru. Bavit by měla. Já ji taky píšu jako oddychovou a bavím se při ní.
Přidávat nové kapitoly se snažím vždy v pondělí.
Re: Re: vdaka....
(ester, 19. 11. 2013 22:11)
To mi je jasne, ze nevyzradis pointu. Ja len tak aby som dala nejaky tip, tak len tak vystrelim naslepo, lebo to moze byt hocikto. Najprv som si myslela, ze Snape, ale ked ten nie. Tak tresnem nieco, co by v parodii mohlo byt. Voldemort:-) tak a na konci Erotickeho princa moj tip skontrolujeme.
nemusis pridavat pravidelne, lebo pises super, tak na teba budem cakat, kolko bude treba. Toto bolo schizoftenicke vyhlasenie, lebo moje vnutro pisti: pridavaj a minimalne raz za den:-)
vdaka....
(ester, 13. 11. 2013 16:35)